Karel Havlíček z ANO už vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby jeho vláda nechala dořešení dokumentace k dostavbě Dukovan na příští vládu, což Fiala pochopitelně odmítl. Nechce připustit další blamáž před volbami, když většina voličů jadernou energetiku podporuje. Nicméně na hlavní smlouvu navazují i další dokumenty, jako je souhlas Evropské komise se státní podporou, tzv. notifikace, ale také vyřešení financování, tedy rozhodnutí, kdo bude ve skutečnosti elektrárnu stavět jako investor. A protože v tomto bodě mají různé skupiny odlišné zájmy, není vyloučeno, že zdržování je tak trochu hrou, která je pro někoho výhodná. Firma obchodovaná na burze jako dnešní ČEZ nemůže vstoupit do kontraktu, kvůli kterému by se podle finančních pravidel předlužila. Fialova vláda proto předložila řešení, kdy stát odkoupí sedmdesát až osmdesát procent dceřiné společnosti ČEZ - EDU II. Ta má být investorem nové jaderné elektrárny. Menšinoví akcionáři a zřejmě i vedení firmy by ale preferovali výkup akcií minoritářů a faktické postátnění celého ČEZ, který tak jako tak bude muset hledat další obří financování plynových elektráren a malých modulárních reaktorů, které se chystá budovat s britskou firmou Rolls-Royce od konce tohoto desetiletí. A kompletně státní ČEZ chce i Andrej Babiš, vysoce pravděpodobný příští premiér. K tomu by potřeboval vykoupit dvacet procent akcií od minoritářů, protože s devadesátiprocentním balíkem by mohl zbylých deset procent převzít nuceně tzv. sqeeze-outem. Do toho ale vstupuje měnící se struktura minoritních akcionářů. Zdá se velmi pravděpodobné, že energobaron Pavel Tykač a skupina investorů kolem něj v minulých měsících mohutně nakupovala a drží už více než deset procent akcií. Takže squeeze-out mohou zablokovat a tvrdě tlačit na cenu vykupovaných akcií.