Ekonomovéa politikové tehdejší doby byli naprosto zaskočeni adezorientováni. Vynikající ekonom Irving Fisherse proslavil svojí „nesmrtelnou předpovědí“několik týdnů před burzovním krachem: ”Akciovýtrh dosahuje stavu, který vypadá jako trvale stabilníplató. Očekávám, že akciový trh bude zaněkolik měsíců znatelně výše než nyní.”Ani John Maynard Keynes nedokázal rozpoznat blížícíse krach. A Winston Churchill, u něhož bychom předpokládalivelký ekonomický a politický rozhled, psal třitydny před propuknutím krachu z Ameriky svémanželce Clementine:
Musím Tisdělit, že jsem měl v poslední době mimořádněvelké štěstí, co se týče peněz. Než jsemodjel, sir Harry McGowan se mě úplně vážně zeptal,zda může bez předchozí domluvy nakoupit na můj účetakcie, naskytne-li se vhodná příležitost. Řekl jsem,že mohu dát kdykoli k dispozici dva nebo tři tisíceliber. Mínil jsem to jako horní hranici pro nákupakcií vůbec. On tomu ale rozuměl tak, že je to limit, kamaž jsem ochoten při jednotlivé burzovní spekulacijít, a tak použil asi desetkrát většíčástku...Tím jsme získali během několika málotýdnů malé jmění... Je to dobrý pocitmít něco v rezervě.
Takze, netvrdim,ze musim mit pravdu, ale neurazim ani ty, kteri si mysli opak.Ekonomika neni fyzika, ktera ma svoje pevne vzorce
(1)
_w120h90.png)
