začíná a končí na špičce jeho nosu, páč dál si nevidí
ten, kdo burzu dusí a žene do jisté záhuby někdy v budoucnosti, je dle mého neskromného mínění on sám, to jednak,
jednak Waršavská burza je sice státní, ale dost silná oproti tomu našemu pískovišti, takže trochu úcty k sousedům,
jednak možná pro Waršavskou burzu, když Koblicův bonmot trochu otočím, je jakožto objekt zájmu o nějakou kořist, to naše pískoviště tou nejblbější variantou
sama za sebe budu docela ráda, jestli se někdo našeho pískoviště ujme, srovná bábovičky, ty rozpadlé vymete, nějaké nové postaví, zastřeší, abychom tu furt nečvachtali v blátě, a dohlídne, aby malým furt někdo silný nekradl písek z kyblíčku
(2)
