Kocáb a Šrejber aneb pokus o definici tunelu
Proč skončilo poměrně úspěšné podnikání bývalého tenisty pětiletým vězením?
Jistý rozhlasový posluchač položil prezidentu Havlovi, který navštívil redakci Radiožurnálu, výmluvný dotaz. Zněl asi takto: "Moje žena investovala peníze do investičního fondu Michaela Kocába Trend a dnes nemá nic. Já jsem investoval do fondů Milana Šrejbera, dostávám dividendy a kdybych své akcie prodal, dost na tom vydělám. Milan Šrejber sedí ve vězení a Michael Kocáb je prezidentovým přítelem a dokonce se spekuluje o jeho možném nástupnictví na Pražském hradě. Co si o tom mám myslet?" Odpověď pana prezidenta nebyla příliš průkazná, prý pouze považuje pana Kocába za čestného člověka.
Proč skončilo poměrně úspěšné podnikání Milana Šrejbera pětiletým trestem odnětí svobody? Zdá se, že Šrejber, ač zdatný obchodník, se dopustil poněkud naivní chyby - při skupování akcií byl v podstatě osobou nakupující i prodávající - takříkajíc uzavíral smlouvy na obou stranách. Je téměř jisté, že Šrejber se skutečně snažil "vytáhnout" peníze ze svého fondu a obohatit svou další firmu, a posléze se tento manévr snažil maskovat antidatovanými smlouvami, ve kterých byl účastníkem na obou stranách. Tímto způsobem se dá zdůvodnit prakticky každá transakce a dokázat, že byly skutečně falšovány listinné důkazy, se prakticky nedá. Proto je také dnes Šrejber odsouzen na základě poněkud "gumového" paragrafu o porušování povinností při správě cizího majetku. Podle již zmíněného analytika byly v první polovině devadesátých letech podobné transakce naprosto běžné a podílela se na nich spousta lidí, kteří by dnes logicky odsouzeni stejně tak, jako Šrejber. Problém je ovšem v tom, že řada fondů (na rozdíl od Šrejberových) mezitím zkrachovala a byla původními majiteli zlikvidována, včetně dokumentace. A existují i takové, které fungují dále, a policie si jich jednoduše nevšímá. Proč má tedy jít do vězení zrovna Milan Šrejber? Nelze se ubránit dojmu, že kdyby se tak nešťastným způsobem nezapletl do aféry se sponzorováním Klausovy ODS, nemusel by dnes za mřížemi dumat o tom, proč zrovna on mám být exemplárním případem zavřeného "tuneláře" a jakousi vlajkovou lodí Zemanovy politicky nafouknuté akce "čisté ruce."
To Michael Kocáb je ve zcela jiném postavení. I přesto, že slovo tunel zní v souvislosti s jím založeným fondem Trend daleko přiléhavěji, než v případě Milana Šrejbera a fondů jeho.
