V posledních volbách se ukázalo, že těmto pro opravdu inteligentní lidi marným snahám, začíná být odzvoněno.
Vždy se takové porovnání udělá tak, aby odpovídalo ideologickému či politickému zadání. Za prvé se často srovnáváme s rokem 1993, kdy po sametové revoluci došlo k utahování opasků a HDP, tak HDD prudce klesly. Když veme jako základ rok 1993 a ne rok 1989 vyjde nám zcela jiný výsledek.
Druhou fintou je vyběr srovnávaných veličin. Třeba se srovná výše tehdejší hrubé a dnešní hrubé mzdy s cenamy něčeho, tak aby se došlo ke kýženému výsledku.
Třeba srovnání cen benzínu a mezd v roce 1989 a třeba 2012. Ve výsledku si z hrubé mzdy můžete koupit více benzínu.
Docela zajimavé je ale obcházení jiných ukazatelů, třeba srovnat pořizovací ceny bytů dnes a tehdy. Kolik lidí mělo tehdy na byt hypotéku? V přidělovaných družstevních, podnikových či státních bytech neplatil nikdo. Dalo by se říct, že tu máme dnes proti dřívějšku i a ž nárůst v mnoha milionech procent. A o mnoho milionů procent dnes než v dobách socialismu nebereme.
Tehdy byla pořizovací cena družstevního bytu prakticky stonásobně menší než dnes a byla zahrnuta do nájmu.
Pokud jsme tehdy platili za 3+1 měsíčně 528 Kč včetně vody, tepla a těchto splátek za byt, tak dnešní provozní náklady včetně hypotéky na stejně velký byt jsou vyšší o mnoho tisíc procent. A o mnoho tisíc procent dnes taky nemáme větší platy.
Takže porovnávat tehdejší kupní sílu a dnešní na základě výběru určitého zboží a průměrných platů je nejen zavádějící ale zcela zcestné a vypovídá o účelovosti či mdlém rozumu autora takové erudované studie.
Když bysme chtěli být trochu serioznější, tak základem by bylo od průměrné čisté mzdy odečíst náklady na hypotéku, protože to slovo před rokem 1990 nikdo neznal a po odečtení těchto nákladů zbytek brát jako srovnávací základ. Zjistíme, že jsme na to mnohem bídněji než před 25 lety a to bysme dnes díky technologickému pokroku měli být dnes s kupní sílou mnohem dál.
Pojal jsem to co nejjednodušeji, kdyby mě někdo chtěl brát za slovo, ať to není moc dlouhé. Bystrý čtenář obdařený kritickým myšlením jistě pochopí můj popis toho, co má zůstat ukryto
(7)
