Těžko si představit názornější ukázku slumpflace, než byla ta v letech 1991 - 1993 u nás. Průměrná roční inflace cca 30 % (56 %; 9 %; 20 %), pokles HDP o zhruba 10 - 15 %, nezaměstnanost na Slovensku 15 % - 20 %, znehodnocení vkladů v bankách minimálně o polovinu - a přesto jsme byli téměř všichni šťastní - skoro jako kapitán Venclovský, když konečně přeplaval La Manche: "Lidi, já su tak šťastné!" Tehdy nám stačilo málo - svoboda cestovat, i když na nás pohlíželi všude v Evropě asi tak, jako my dnes na rumunské cikány. Ale daně byly tenkrát pěkně vysoké, nezaměstnanost v ČR nízká, přebytky v penzijním systému značné a možnost utéct do nějakého daňového ráje prakticky nulová - "a vo tom to je!" jak říkával docent Pitkin, blahé paměti. Zkuste dnes nasadit podnikům korporátní daň kolem 50 % (v roce 1990/91 jsme startovali na 65 %, pak 55 % a ještě za 1993 byla 45 %, pak několik let těsně kolem 40 %, stejně jako daně nejlépe placených zaměstnanců. Po nějakých "bublinách" ani památky. Atd. atp. Zkrátka, je třeba se vrátit, a to celoevropsky, ne sice tam, kam zamířila Francie, ale přijmout skandinávsko-švýcarský model se vším všudy (nezaměstnanost ve Švýcarsku je aktuálně 3,1 %, podobně je tomu ve Skandinávii a v Holandsku). Že jde o samé "protestantské" země? Samozřejmě! Předpokladem úspěchu je ovšem nejen zničení daňových rájů, ale i dokončení evropské reformace a zničení evropského pokrytectví a katolicismu (římského i řeckého)! Bez milosti! Včetně Polska, Slovenska, Portugalska, Španělska, Irska, Itálie a Řecka - i s Kyprem a Maltou. To není výraz nenávisti, ale výsledek poznání a historické nezbytnosti.