Ano, Holanďané jako poslední zakázali obchod s otroky. Ale také jako první zažili "tulipánové šílenství", evropskou burzovní bublinu - a nakonec ji úspěšně vyřešili, a to docela korektně, i když některé z nich to samozřejmě zruinovalo. S tou reformací schválně ženu úsudky na ostří nože, z historického pohledu nejlepší výsledky mívají soutěživá a navzájem se inspirující společenství (takovým byla i česká společnost 2. poloviny 19. století a za první republiky - mimochodem část našich elit se tehdy jezdila rekreovat do lázní Scheweningen, odkud v září 1914 vyhlásil Masaryk boj za zničení "Katolického Turecka", tzn. Rakousko-uherské monarchie). Nebo, podíváme-li se do historie, třeba maurské Španělsko s půlmilionovou Cordóbou a první evropskou univerzitou (ne ty italské, natož Sorbona nebo Oxford, že ano), kde se tzv. arabským číslicím a počítání s nimi svého času naučil i budoucí papež Sylvestr II. Škoda, že jsme nemohli využívat přístupu Holandska k moři jako ti katoličtí Brabanti. Mimochodem, dalším důležitým elementem při budování holandské prosperity byla tamní židovská komunita (stačí jen připomenout mořeplavce Abela Tasmana nebo navýsost svobodomyslného filosofa Barucha Spinozu, či vynálezce mikroskopu Antoina van Leeuwen..?, no nějak mi to příjmení zadrhlo, Vermeer ho zachytil na dvou svých plátnech "Astronom" a "Geograf" jako "muže s dlouhými vlasy). Ale Komenský jim alespoň pomohl napsat srozumitelné učebnice jazyků i dalších praktických vědomostí (Orbis pictus), díky nimž se stali průkopníky globalizace - New York byl počátkem 17. století založen jako Nový Amsterodam a na Novém Zélandu stanul jako první běloch také Holanďan.
volny.cz
(
(4)
(1)
