Kypr jako další úžasná ekonomická laboratoř - Kypr: Jednání s Ruskem zkrachovala, zakládá se fond solidarity s využitím penzijních fondů, majetku cirkve a zemního plynu

Už celá desetiletí nedostala ekonomická věda (i praxe) tak vydatnou porci podnětů jako nyní. Je to začátek konce neoliberálních nesmyslů, kterými jsme byli doslova zahlceni od počátku 80. let, kdy hokynářská dcerka a vystudovaná chemička Maggie Robertsová začala praktikovat von Hayekovy nesmysly v Británii a bývalý činovník hereckých odborářů začal se svou astroložkou uplatňovat v největší ekonomice světa bláboly dalšího pologramotného Rakušáka, Lafera. Fetišizace tzv. "čistého" tržního hospodářství dostává po zásluze na frak - a to jak v úspěšnosti Bernankeho a Krugmanových opatření v USA, tak v nekončícím martýriu jihoevropských ekonomik, pro něž se síla eura a působení daňových rájů staly smrtícím koktejlem. Jen tak dále, neboť jde o klasickou ukázku situace, kdy se doslova naplňuje pravdivost rčení: "Čím hůře, tím lépe!" Jen tak se nám podaří překonat dosavadní idiotské myšlení v teorii i v mezinárodních ekonomických vztazích. Hlavním problémem i úkolem proto je, jak nakonec dosvědčuje i případ Kypru (a Řecka i dalších zemí, včetně USA): Kdo to zaplatí? - jednoznačně by to měli být ti bohatí. Svým způsobem to Francouzi vzali za správný konec, akorát v tom nemohou zůstat sami. To chce koordinaci a "společné velení" v boji proti všem nestydatě chamtivým parazitům a jejich "kasičkám" v daňových rájích.