Já se určitě nedivím ... - Vít Mikolášek: Je aktuální odpor vůči spoření na penzi jen módní vlnou? Proč nefungují dávno zažité principy investování právě i v penzijní reformě?

... je to směska vykecávání naháněče. Stát jim opakovaně vytváří příležitosti pro sklízení hejlů: oslovit, vytěžit a i třeba mu podstrčit něco zcela nakonec jiného a zkásnout provize. Podstata se mlží. Tím, že se problém záměrně redujuje na tzv. spoření - prý na důchod.

Základem je  přece demografie. Plus sama biologická podstata lidské společnosti. Člověk jako jedinec je smrtelný a společnost proto musí být obnovována: produktivní jedinec živí a vychovává své potomky, zpočátku zcela bezmocné, potomci po nabytí produktivního věku musí (zde na oplátku) oni zajistit stáří zase těm, kdo ho od bezmoce kojence až do dospělosti zajistili. Takže ano, produktivní jedinec musí zajistit jak ty "své" mladé od narození tak ty už neproduktivní staré a až do jejich smrti.

A aby těm v produktivním věku mohly být placeny nižší mzdy a aby se pracovní síla proto také více rozvolnila od vazeb rodinných, myslím v globálu, tak toto základní nutné společenské povědomí se rozbíjí a nahrazuje sobeckostí: jakoby prý tím indiviudálním spořením.

Existenční tlaky a podporovaná sobeckost potom vedou nejen k odmítnutí odpovědnosti za staré ale také k omezení porodnosti: tím však, ve svém důsledku, naspořený nominál na penze potom ztratí, až přijde čas, dramaticky svoji reálnou hodnotu - nebude totiž kdo, aby vyměnil  pemprsky.