No konečně! Konečně si pan Trecák položil tu zásadní otázku, vedoucí ovšem k pracovní teorii hodnoty, a tím i ke klasikům, Pettym počínaje, přes Smithe, Ricarda a Marxe - až k tomu nenáviděnému Keynesovi, Stiglitzovi, Krugmanovi a Bernankemu. Ropa (dříve uhlí, resp. pára) je jen jedním z "energetických médií", která pomáhala v průběhu historie zvyšovat produktivní sílu práce - dlouhá staletí to byla hlavně tekoucí voda (případně vítr - viz Holandsko nebo La Mancha s Quijotem) a kůň, případně bůvol a jiná tažná zvířata. Pro úplnost: Marx rozlišuje mezi produktivitou a produktivní silou práce, protože produktivitu chápe jakou součin produktivní síly (P) a intenzity (I) práce. Intenzitou chápeme i délku pracovního dne, týdne atd. K zvýšení produktivní síly práce, např. při orbě, dochází nahrazením dřevěného pluhu ocelovým, posléze víceradlicovým, a také výměnou koní či bůvolů traktorem, případně osevem výnosnějších obilovin (typické např. pro rýži namísto pšenice). A vo tom to je! To jest o změnách v produktivní síle práce a následném přizpůosobování ekonomických proporcí (odvětví a forem dělby práce) - včetně PŘIMĚŘENÉHO rozdělování (tj.poměrem mezi úrovní mezd a zisků, včetně daní).