Vidím 2 základní důvody. Lepší interpretace proměnných ve známé rovnici Irvinga Fishera M*V = P*T, tj. opuštění předpokladu v čase stálé rychlosti oběhu peněz "V" (každý jen trochu gramotný ekonom si dnes uvědomuje, jak rychle může likvidita "zamrznout", což se stalo po rozšíření finanční krize do Evropy), jejíž prudký pokles je příčinou nebezpečných deflačních tlaků a může být vyrovnáván toliko "pumpováním" (či spíše swapováním) dodatečné likvidity do systému (jakýsi nucený "oběh" některých finančních aktiv, což vede k tzv. nafukování bilancí centrálních bank), a pokračující globalizace ekonomiky, jejíž přírůstky v podobě HDP některých zemí (zejména Číny, Indie, JV Asie i LA) jsou výrazně vyšší v porovnání s objemy QE nejen v USA, nýbrž i v Británii, EMU a Japonsku. Globální HDP v PPS dolarech dnes dosahuje zhruba 70 - 80 bilionů (trilionů v americké terminologii), takže jeho celkový roční přírůstek ve výši 3 - 4 % p.a. představuje cca 2 - 3 biliony (triliony) dolarů (v PPS), to znamená DVACETINASOBEK až TRICETINASOBEK ročního objemu QE Fedu. Chce mi snad někdo tvrdit, že takový rozsah "tištění" peněz v daných podmínkách, tj. za stále ještě poměrně zamrzlé likvidity, může vyvolat nějaké inflační tlaky? Vždyť je to jen otázka globálních kupeckých počtů!
volny.cz
(
