z dílny kolektivně myslícího - druhořadého komunisty Rycheckého:
Profesor Sokol je nepochybně vzdělaný člověk. Zaráží mě, že jeho obhájci nijak nerozjeli osvětovou kampaň, aby ukázali, proč je podle nich myslitelný, nebo třeba i dobrý kandidát. Ani základní data o Sokolovi nejsou známa. Musím to udělat za ně. Jan Sokol (*1936) je zeťem filozofa Jakuba Patočky. Prošel řadou dělnických profesí, chvíli studoval i matematiku na MFF UK a pracoval jako programátor (i když jako důchodce pramálo produktivní), ale jeho hlavním oborem byla filozofie, studium náboženství a podobné věci. Napsal řadu knih o filozofii, získal řadu funkcí (například je šéf českého UNESCO), těsně po revoluci pracoval ve Federálním shromáždění dva roky jako "Anděl míru", jak mu přezdívali pro jeho nadání urovnávat spory. Dnes je děkanem nově vytvořené Fakulty humanitních studií UK. Dost reklamy...
Kromě těchto věcí vnímám Jana Sokola jako nevýrazného kandidáta, který se raději rýpá v mýtech a zjednodušených humanistických frázích, než aby se snažil pochopit reálný svět a nějak ho ovlivnit. Založení jeho fakulty jen dokládá, jak moc se rozmnožili lidé, kteří dokáží jen opakovat fráze o člověku a společnosti. Už dávno existuje Filosofická fakulta UK, Fakulta sociálních věd UK - a kromě toho samozřejmě Pedagogická fakulta UK a tři fakulty teologické. Fajn. Přesto se páni rozhodli založit fakultu další, s téměř shodnou náplní. Nemám nic proti tomu, aby si lidé mohli někde vyslechnout přednášky soudružky Heleny Růžičkové o roli žen ve filmu, případně další feministické, kouzelnické, postmoderní, mýtické a levicověsociální průpovídky. Může to být legrace a lidé mají právo rozvíjet svoji kulturní orientaci jakkoliv. Za špatné ovšem považuji, pokud kvanta lidí za papouškování frází o rovnosti lidí, o společnosti, o významu náboženství a za obecně známé (a komukoliv srozumitelné) údaje o různých zemích apod. dostanou vysokoškolský titul ekvivalentní tomu, který je papírově na stejné úrovni jako například diplomy z MFF UK. Profesor Sokol po mém soudu symbolizuje odtržení od reality, filozofické povídání bez skutečného obsahu, lpění na formě, nepochopení pro mechanismy, které opravdu ovládají svět (ani přírodní vědy, ani ekonomii), nedostatečnou praktičnost a bezbarvost. Nesdílím ani jeho zálibu v Nietzschem, který je pro mě hlavně zakomplexovaný praotec nacismu. Považuji Sokola za seriózního kandidáta, ale vedle hvězdičkového kandidáta profesora Klause bych před Sokolem dal přednost i Karlu Gottovi,,,,,,
(1)
