z držení cenných papírů, které nakoupil při "nafukování" své bilance v průběhu kvantitativního uvolňování - tedy nejen z již stažené a nulově úročené likvidity od bank (ta ostatně nebyla bůhvíjak objemná, když určujícím bylo naopak "rozhazování" likvidity po trhu z oné pověstné Bernankeho "monetární helikoptéry"), nýbrž i z relativně levných nákupů dluhopisů emitovaných v předchozích letech "problémovými" institucemi (vládními hypotéčními agenturami nebo pojišťovnou AIG) a částečně i vlastních státních dluhopisů, a to právě za nově natištěné peníze během kvantitativního uvolňování, které podle statistik neznalých sýčků a "pocitových" ekonomů (zejména tzv. "Rakušanů") měly už dávno rozpoutat globální hyperinflaci - stále ji nikde nevidím, dokonce ani v Číně (zato na Ukrajině a v Rusku ano, ale tam je to, jak mi zajisté dáte za pravdu, o něčem jiném). Takže je dnes konečně vidět, v čemže byl důvtip onoho tolik a mnohdy tak nekvalifikovaně zatracovaného kvantitativního uvolnění (přesně v souladu s obsahem známé Fisherovy rovnice a tzv. Fisherových efektů - byť s trochu jinými, nicméně "geniálně odhadnutými" parametry).