Byl jsem majetelem Fiatu croma 2.0ie z roku 1987. Kupoval jsem ji s přetrženou ruční brzkou, ale i po opravě jsem nebyl chopen ji pořadně seřídit a to ani chlapíci v servisu. V autě všechno vrzalo a o kontrolkách na palubní desce nemusím ani mluvit. Svítili si jak chtěli. Ale dřív než jsem to mohl dát vše dohromady, tak mi praskla trubice od brzd a naboural jsem zezadu do Avie....auto šlo rovnou na šrot. Dnes vlastním Cromu z roku 1994 s 2,5l motorem o výkonu 159 PS. Je to brutálně sílý vůz, ale i přes výbavu jako jsou kožené sedačky, klimatizace, střešní okno apod. mám s autem ty samé problémy. V zimě mi zrezly lanovody a zasekly se mi zadní brzdy. I po výměně zadních tlumičů se stále ozývají silné rány při nerovnostií na silnici a v dnešní domě se mi dostává olej do chladící kapaliny. Ani v servisu si s tím nevěděli rady. S tímto autem mám neustále problémy a opravy mě už stály více než cena auta před čtyřmi lety. Když jsem navštívil autorizovaný servis, tak mi nechtěli věřit, že je v tomto autě V6 o objemu 2,5l v benzinu a že to v životě neviděli a nemají ho ani v katalogu. Za raritu se holt platí. Croma je bizardní limuzíma, ale Fiat je Fiat a kvalita ta tam. Snad se to jednou ti Italové naučí.
P.S: Ani v jednom případě jsem ale neměl problémy s hlavními světly.
(1)
(6)
