Spekulanty v textu článku jsem myslel osoby, které ve velkém reálně využívají deformace trhu způsobené zásahy ČNB. Tedy osoby s úvěry v řádech minimálně jednotek miliard korun, z kterých platí úroky na úrovni 1% p. a. a za ně nakupují rozsáhlá portfolia aktiv, která by při úrokových sazbách o 2% vyšších nikdy nenakoupili. Plus měnové spekulanty, pro které jsou živou vodou manipulace s kurzem za peníze někoho, pro kterého nejsou hospodářské výsledky jeho organizace důležité. Předpokládal jsem, že je z textu článku jasné, že tím nemyslím běžné spekulanty hledající podhodnocená aktiva, jejichž aktivita není založena podstatnou měrou na využívání deformací trhu způsobených ČNB.
Otázku bilance a hospodářského výsledku ČNB, ani zda na tom vydělá český stát jakožto ekonomický subjekt jsem v článku neřešil, to nechť si vyříkají diskutující mezi sebou.
Nemohu však vůbec souhlasit s poznámkou, že by podnikatelé měli pružně reagovat na danou situaci, která vznikla nepředloženým administrativním zásahem státního orgánu. Podnikatelé tu jsou od toho, aby poskytovali výrobky či služby občanům nebo jiným subjektům, a ne od toho, aby je státní instituce honily od čerta k ďáblu, nejdříve montovat solární panely, potom rychle něco začít vyvážet, i když nemám co, a nakonec vyrábět registrační pokladny. To nejsou podmínky pro podnikání, to je pakárna. Ale aby bylo jasno, sám jako podnikatel si nestěžuji vůbec.
A co se týče lepšího řešení, tak si stačí přečíst můj článek, který jsem napsal tři dny po předloňském VŘSR a na který je na konci tohoto článku odkazováno. Úroky nesnižovat pod úroveň 1 - 2%, naopak snížit svůj inflační cíl na 1% nebo nulu, přestat podporovat nárůst spotřeby jen u nemovitostí, ale podporovat ji i u zboží krátkodobé spotřeby, a nalézt cestu, jak dostat peníze mezi spotřebitele a ne je dávat jen do finančního sektoru. No a kdyby studovali, jaké jsou reálné problémy české ekonomiky, čímž nebyl silný kurz koruny při 25,80 Kč/eur, tak mohli třeba i něco poradit české vládě. V článku byly zmíněny neadekvátní ziskové marže, které část ekonomiky inkasuje, což způsobuje nižší podíl mezd na HDP.