Zkuste si představit, jaké by to bylo, kdyby duchové přeci jen existovaly...
Bezúhonný, řekněme minimálně hříšný meteorolog chodí v 19.století do práce a rozvíjí meteorologii... Dělá mu to radost, vlastně totiž jeho věda našla cestu, jak logicky přiblížit cesty (trajektorie) celých oblačných systémů... OBJEVILI izobary tehdejší meteorologové... Mohli se leknout, když jako první viděli, jak se tlak vzduchu hýbe... Mohli si všimnout, že se to hýbe jako hadi...
Pak meteorolog z 19.století, který se ničím bohu zvlášť neprovinil, umře, a za čas ho začne burcovat hrůza. že jeho práci v budoucnosti zneužili tzv. geoinženýři k rozkladu atmosféry. Přičemž pro výzkum umělých manipulací počasí se zajisté mohly objevit jako vhodné i ty dávné výsledky sledování a výzkumů. Prostě pochopit počasí, jak nejlépe to jde, zevnitř, v rychlosti všechno pochopit a pak to FOFREM přehánět.
A meteorolog z 19.století zůstane spát. Uvědomí si hrůzu krále Nebes, když opravdu létají blesky? POKUD ANO, BUDE DÁL SPÁT?
Proč si duchovně zaostalí jedinci musí troufat na bouřkové blesky a všechny živelné projevy? Učení ví, že král Indra je jako generál všech generálů - bůh válek, vznešeně postaven z nějakého důvodu i nad války. Proč je dnes na světě příliš mnoho falešných indráčků?
