abychom se dozvěděli, zda to podporu má nebo nemá, musí to nějaká ze stran zahrnout do volebního programu. Pokud myšlenka získá podporu více než 50%, norma pracovní doby se zkrátí a pracovat déle bude sice možné, ale nebude to již normou.
Autor se fatálně mýlí, když se domnívá, že skutečnost, že ke zkrácení pracovní doby nedošlo samo od sebe znamená, že o něj není zájem. Problém je v tom, že zaměstnancům nikdo tuto volbu nepředložil a že normativní charakter 40i hodinnové pracovní doby stanovené zákonem vede k tomu, že se autorovi a koneckonců i samotným pracujícím jeví, že všem, nebo téměř všem, vlastně vyhovuje. Průzkumy o tom ale nesvědčí: už v roce 2000 se 30% lidí vyslovilo, že by upřednostnilo kratší pracovní dobu. Tito lidé by se nejspíš byli ochotní vzdát i nějaké části mzdy, a s nástupem generace Y pravděpodobně tento podíl dále poroste. O tom, že v Česku existuje neuspokojená poptávka po kratší pracovní době svědčí, že vzdor těmto průzkumům máme stále jen 7% částečných úvazků, ne proto, že by o ně lidé nestáli, nýbrž proto, že je firmy nenabízejí.