Mě a mně po mně nemůže prostě nikdo chtít. Pravopis mám okoukaný z toho jak jsem četl Verneovky, pravidla mě nikdy moc nezajímala, zvláště když je v nich víc vyjímek (nebo výjimek) než vlastních pravidel. Piš jak slyš já správná čech jsem.
Když jsem psal článek, napsal jsem "Když vydím přihlouplého pantátu ..." pak mi to slovo "vydím" připadlo na pohled taky trošku přihlouplé, tak jsem ho opravil. "Přihlouplý pantáta" taky asi nebude moc spisovné, asi jsem měl napsat "nedostatečně informovaného", ale to by zas nevystihlo podstatu věci ..
Na slovech mě, mně, mne a mi nic přihlouplého není, všechna vypadají stejně blbě, těžko dokážu poznat, které z nich napsat. Asi se to už budu muset naučit, když tu občas přispívám do Zpravodaje.