Víte pane Křečku, vážení páni ekonomové z ČNB trochu pozapomněli, že zlato v sejfech národní banky není běžnou komoditou. K tomu má národ naprosto jiný vztah, než k čemukoliv jinému. Prodej zlata je obhajitelný jen ve velmi málo případech. ČNB nebyla v situaci, aby to musela udělat. Nešlo o záchranu ekonomiky státu. Prostě rozprodali zlato státu stejně jako jiní rozprodali a rozkradli spoustu dalšího národního majetku.
Zajímalo by mne dále, co konkrétně bylo pod pojmem zlato prodáváno - v sejfech ČNB bylo i historické zlato, mince atd s naprostou jinou hodnotou, než je prostá cena kovu. To dopadlo jak? Za jakou cenu bylo prodáno? Za běžnou cenu prostého kovu?
A jestliže argumentujete tím, že úkolem ČNB není generovat zisk a čekat na růst (jasně má nadefinovaný jiný úkol - měnovou stabilitu, hlídat inflaci...), tak jak tímto prodejem zajišťovala stabilitu měny a požadované inflační cíle?