Ludwig Erhard: žádný stát nemůže dát občanům více, než kolik od nich vybere - a od toho je třeba ještě odečíst náklady na přerozdělování, které spotřebuje samoúčelně rozbujelá sociální byrokracie (zum Selbstzweck ausartenden Sozialburokratie).
Závislostí na státu a kolektivu jedinec nezískává bezpečnost, ale naopak, ztrácí ji.
1966 - Německý státní dluh 18% HDP
1969 - německým kancléřem se stává Willy Brandt. Zavádí reformy které dají vzniknout novodobému sociálnímu státu. Ostatní kopírují.
Průměrný veřejný dluh Německa, Francie, Itálie a Španělska činil 25 % HDP v roce 1970. V roce 1980 to bylo 36,5 % HDP. V roce 1990 již 57,5 % HDP.
V roce 2000 79,2% HDP, 2010 86% HDP.
(5)
(6)
