Ono to asi nezávisí ani na úrokové míře na úložkách bank u ECB, ale na množství peněz které nacpu do oběhu pomocí kvantitativního uvolňování při záchraně bank eurozony. Vždy to má vždy nějaké spoždění. To u nás dnes máme jiné starosti. A i přes minimální vyplácené úroky dala se do pohybu nejen inflace nad cílem ČNB ale i intervenční koruny, které s ohledem na situaci v celé Evropě tak odcházejí za stejný kurz ve kterém přišly. S ohledem na jejich objemy to pokud nevypukne panika je úkol na řadu měsíců ne li let. Vypadá to, že pokud se kurz usadí kolem 27 Kč jako za devizových intervencí uklidní se i růst cen spolu se stagnací růstu mezd ve výrobních odvětvích a obchodě. Určitě to bude znamenat růst nezaměstnanosti zejména u podniků s krátkou podporou státu Kurzarbaitem a následným propouštěním, kterému se mnozí stejně nevyhnou. Ekonomika státu žije svým životem a zásahy do ní ještě nikdy nic dobrého dlouhodobě nepřinesly. Teprve teď začneme doplácet za pokus s devizovými intervencemi a nahromaděným množstvím eur a dolarů. Část toho pokladu už jsme splatili v době devizových intervencí, teď začíná druhé kolo splácení. ČNB sedí na bilionech a ekonomika strádá, proto Babiš nešetří, ví že ČNB bude nakonec nucena dát alespoň výnosy z těchto obřích devizových rezerv na snížení státního dluhu v dalších letech. Máme nahrabáno a tak teď můžeme rozdávat.
(1)
