Tak jsem si poslechl i přečetl tento nesporně zajímavý, podnětný a snad i pravdivý obecný názor pana Křečka, a po chvilce přemýšlení a tetelení se nad tématem, i po vlastním boji uvnitř mého ega, osobnosti i mysli, rozhodnul jsem se v prevenci rozvrácení mého svědomí, způsobené zásadou "mlčel jsem když se něco důležitého dělo, co nám přinese prů*er", zavěšuji tento dotaz :
Pane analytiku, když už takhle pěkně píšete o tom, jak to má být, byl by jste tak laskav a zhodnotil od roku 1989 co do procentuálního vyjádření vyjádření úspor ( třeba na jednu tisícikorunučeskoslovenskou ), o kolik vlastně si běžný občan na svých úsporách přileopšil ?
Nesporně pěkné povídání má, myslím, s užitou i reálnou praxí pramálo společného. Asi bychom velmi rychle stanovili, že úrovneň kapitalizace úspor dosáhla nějakých - 45% ( mínus čtyřicetiopěti procent ) tehdejší směnné hodnoty, vzato k dosahovaným sazbám výnosů, daní i znehodnocení úspor inflací, zdražením, i kurzem.
A protože délka období ( 30 let ) je dostatečná, lze na grafu porovnat obé s dobou 30 let před rokem 1989 ? Bylo by docela pěkné tento vztah finančně a statisticky porovnat. A třeba pro nové období uvést i různé křivky výnosů podle obecných finančních produktů, abychom nežehrali na jedinou možnost. ( ČNB, produkty, ... ).
Za takovou práci by se finanční analytik pak mohl dmout pýchou.
(2)
(5)
