1. byjvávalo. U nových zdrojů je vše jinak: "Podle smlouvy mezi EDF a britskou vládou má produkce elektrárny garantovanou cenu elektřiny na úrovni 92,5 libry/MWh po dobu 35 let. Částka je uvedena v cenách roku 2012, reálná cena bude záviset na vývoji inflace. Kdyby byla elektrárny spuštěna dnes, činila by garantovaná cena 108,3 liber/MWh v cenách roku 2019. Tržní cena se v posledních měsících pohybuje mezi hodnotami 35 a 65 liber/MWh."
2. uhlí mělo zůstat jako záloha. Uzavírat se měli nejprve škodlivější a nebezpečnější zdroje - tedy ty jaderné které se ani nehodí na regulaci sítě. V budoucnu budou jen překážet.
3. na perpetuum mobile nevěřím, ani na to jaderné. Při přepracování se sice dá část odpadků využít, ale ten zbytek je o to nebezpečnější a škodlivější. Navíc se to nevypatí. "Jaderný komplex u Sellafieldu provázely zásadní problémy v podstatě už od roku 2002, kdy byl uveden do provozu. Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia. Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber."Aby se zabránilo zbytečným nákladům hrazeným z daní je jediným smysluplným řešením co nejrychlejší uzavření výroby," citoval národní úřad NDA dohlížející na zpracování vyhořelého paliva deník Independent. Britský úřad ovšem nenaznačil, co nyní se stovkou tun jaderného odpadu v Sellafieldu bude.
Jaderný komplex u Sellafieldu a podobně jako Majak jsou nezamořenější místa toxickými a radioaktivními odpady na Světě.
4. Po více jak 60 letech dotavané snahy o komerční rozvoj jaderné energetiky a přehlížení způsobených škod je stále nejvýhodnější jaderné toxické odpadky zakopad pod zem. Viz bod 3.
Nepovedlo se to, jaderná energetika je slepá cesta. Měla by ještě zůstat v laboratořích a jak se snad vyřeší tyto problémy, tak se může pokusit o komerční nasazení.