Dříve jsem si do solidní restaurace ( tj. slušné, s dobrou kuchyní, kvalitní obsluhou, dobrým pivem a pěkným prostředím, ať levné či drahé ) zašel a rád si objednal i minutky, spaciality, poseděl, kávu vypil, pohovořil s obsluhou. Pokud ale nastává doba, kdy vlastník chce dohnat zisky tím, že osolí hosta, který tím ještě stále riskuje, tak na to mám svůj vlastní recept. Uvařím si svoji krmi sám, sám si ochutím, sám si naservíruji, sám si pochutnám a pak i umyji nádobí. A to nejen doma, ale i na cestách. Jde to.
Postačuje malinký vařič, trocha surovin a hrnek, potřebná voda.
A když se podívám na zoufalce, kteří chtějí za nudle sypané mákem a cukrem a přelité trochou tuku za talíř 95Kč i více, tak mi stojí ta to předvést na kousku kamenného soklu moje kulinářské umění.
Posledně jsem měl zajímavou kombinaci ze španělska, v cenách centra Prahy cca 280Kč a více, vyšla mne za 56Kč i včetně paliva.
Káva běžně cca 1,60Kč až 3,20Kč, presso. Nu, myslím, že kdyby to dělalo víc lidí, tak nás nenatáhnou.
Jinak mám ale gastro podníkání rád, a přeji poctivým dobrý start.
A k té zprávě : Vždy platí, že na jakýkoliv proces musí být dva. Jeden který chce, druhý který se dá. Cílová inflace je cca 2%. Co je navíc, je pokus o zisk.
(3)
(14)
