Klasiciké antiinflační vyšroubovávání úrokové míry je v dané situaci stagflační! Na jedné straně má ochlazovat inflaci, zatím co na druhé straně eskaluje i nákladový ´push´který se promítá do cen což zpomaluje rúst, a spolu s fiskální expanzí minulého období, jaksi připomíná tzv Epimenides Paradox Lháře. Zdejší inflace je z 80% importovaná, Odborníci kroutí hlavami : Guvernér Rusnok řídí politiku podle klasických učebic, prof Švejnar si není jistý, různí novinoví komentátoři chodí tak říkajíc kolem horké kaše,nicméně zdá se, že při ucházejících vývozových parametrech ( např elektrická energie) je nutné potlačit import a domácí fiskální štědrost. s omezením růstu úrokových sazeb a pevnou, jednorázovou revalvací koruny zajištěnou silnými devizovými rezervami ČNB, t.j. cosi jako co provedl Governer Singer před několika lety, ale v opačném tahu! RGK
Rusnok