Očividně je perfektní dělat článek v pozici jak soudce, tak žalobce. Pár postřehů: V Německu sice mají úžasnou smlouvu, ale mají také problémy s plynem - nikoliv ekonomické (cena), ale fyzikální (dostupnost nasmlouvaných dodávek - konkrétně společností Uniper). Důležité je taktéž nezaměňovat pojmy "suverenita" a "autonomie." V některých případech se suverenita s racionalitou překrývá. Osobně se domnívám, že celé Evropě by energetická suverenita prospěla. Již teď vychází ekonomicky lépe existovat bez ropy a plynu. Problém je jak přejít ekonomicky racionálně z existující infrastruktury závislé na plynu a ropě na infrastrukturu s podstatně nižší závislostí kombinovanou s diverzifikovaným portfoliem dodavatelů těchto komodit. Francouzský systém vede k italskému modelu předluženého státu a neefektivního nakládání se zdroji spojeným s okrádáním investorů. Naopak cestou je buďto zvýšit produktivitu práce a na to navázat zvýšení platů - čímž neklesne cena energie, ale přesto se zlepší její dostupnost, nebo snížit cenu energie zvýšením její produkce - o to se teď snaží v Německu. Toto zvýšení produkce je nutné spojit s přechodem od ropy/plynu k elektřině. Domnívám se, že Německý model že je dlouhodobě perspektivní cesta.