NS1 vidím stejně jako Vy tak, že se Rusové jednoduše kvůli Německu vzhledem k aktuální politické situaci nepřetrhnou.
Jak Maďarský, tak Polský vládní systém dělá malé postupné krůčky k autokracii, pocaď omezení fondů z EU chápu, stejně jako když zařezávali dotace premiérově Agrofertu. Ale styl EU, kdy měří dvojím metrem (Katalánsko), zároveň narušuje jednotu ve chvílích, kdy je důležitá a do toho ještě mluví o "hodnotách," mi je rozhodně taktéž proti srsti.
Celá ta situace mi popravdě přijde surrealistická. Máme tu USA která kam šlápne, tam to s prominutím do*ebe. Jak se jim vymstil Afghanistán v 80 letech, jak dopadl Vietnam, kolik lásky pro ně lidi mají v Jižní Americe kde podporovaly ultrapravicové guerilly, kartely a diktátory, blízkej východ škoda zmiňovat. Máme tu Rusko, které začalo kvůli neutěšené vnitropolitické a ekonomické situaci vytvářet vnějšího nepřítele a začalo vzpomínat na sovětský svaz, staré dobré časy stalinských čistek a časů kdy rantašilo jadernejma zbraněma. Pak tu je do toho Čína, která má uměle vyhnanej růst co se jí začíná hroutit, realitní krizi, šílenej demografickej vývoj (politika jednoho dítěte a to chlapečka), mocenské choutky. A v tom všem mumraji se máme opírat o EU, která se jeví jako hluchá a němá - je hluchá vůči svým občanům a nekomunikuje srozumitelně co dělá, nedejbože proč to dělá. Vždycky když se nad tím zamyslím tak se musím podívat z okna abych si uvědomil, že bylo i hůř a že se vlastně nic šíleného zatím neděje a v brzké době ani nejspíš dít nebude. Ano, prostoru pro zlepšení je tu rozhodně víc než dost. Ale už jsem asi viděl a zažil i větší bejkoviny.