Další chyba v článku, která je špatně pokrytá a ta je bohužel i špatně pokrytá v těch zdrojích k pravidlu 4% je způsob valorizace čerpání renty. Článek vychází z renty 25 000 Kč, což je zhruba 60% průměrné hrubé mzdy v aktuálním roce. Pokud bych chtěl tento poměr zachovat, protože mnohem lépe odráží kupní sílu té renty, musel bych k valorizaci použít nikoliv inflaci, ale index růstu průměrné mzdy. A ten je za posledních 25 let mnohem vyšší než inflace. Efektivní míra inflace za posledních let je 3,6% a ne vymodlená 2%. Efektivní míra růstu průměrné mzdy neuvěřitelných 6%. Pokud bych chtěl aby moje renta i po 25 letech činila 60% průměrné mzdy, musel bych v posledním roce čerpat rentu ne 25 000, ale 107 300. A to už je sakra víc ona 4%. Dokonce i kdybych zvyšoval jenom o inflaci, tak budu chtít čerpat ne 25 000, ale 60 500. Článek sám o sobě je dost akademický, protože nevychází z reálného příkladu. Počítá s ročním zhodnocením 7,5 na 30 let, ale něco takového fakt neexistuje. Když vezmu jeden z největších ETF fondů IVV od BlackRock, jako příklad doporučené investiční strategie, tak jejich efektivní míra zhodnocení od založení fondu na začátku tohoto tisíciletí je pouze 5,6%. Pokud bych odečetl naší inflaci zbyde mi sotva třetina růstu průměrné mzdy. I s takovým obrem za zády bude velice brzy můj kapitál buď na huntě nebo moje renta jen kapesné na kafíčko a cigárko.
(1)
(15)
