Jak je to možné? - Valorizace důchodů v lednu 2024: Rovnostářské zvýšení všech důchodů o 360 Kč

Našla jsem na stránkách ČSÚ Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2023. Je tam 12 hlavních skupin, každá je pak rozepsaná do podskupin, ty do podpodskupin, ... 10. skupina je "Vzdělávání", její váha je 5,565065 promile, tj. cca 0,6%. I kdyby tam ceny výrazně rostly, index spotř. cen to moc neovlivní. Největší váhu má "Bydlení, voda, energie, palivo" - 26,7% (zaokrouhleno), pak "Potraviny a nealko" - 17,8% a "Doprava" 10,4%. Dúchodcovský spotřební koš jsem nenašla.Našla jsem ale "Index spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2022 a 2023 domácnosti důchodců" a "Index spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2022 a 2023 domácnosti celkem". V úhrnu ve srovnání s předchozím měsícem je průměrný index pro důchodce 101,3, pro všechny domácnosti 101,0, tedy ceny rostly v průměru o 1,3% resp. 1%. V porovnání se stejným měsícem roku 2022 byl index pro důchodce 115,8, pro všechny domácnosti 112,4. Zjevně tedy byla inflace pro důchodce vyšší než pro průměrnou domácnost (asi včetně těch důchodcovských). Tím se dostávám k původní otázce, totiž jak je možné, že když mzdy rostou, klesá reálná mzda (což může být způsobeno jen vysokým indexem spotř. cen, potažmo inflací) a zároveň je index spotř. cen pro důchodce vyšší než pro průměrnou domácnost (tedy inflace), je důchodcovská inflace nízká.