Nezbývá mi, než to trochu okomentovat:
1)
"První vzájemné jiskření a první pomyslné zkřížení zbraní přinesl květen 2002 - Eurotel a T-Mobile dostaly od ÚOHS pokuty ve výši 63 miliónů korun za zneužití dominantního postavení na trhu. Verdikt byl ovšem zpochybněn a doposud nedošla celá záležitost soudního rozřešení."
K žádnému zpochybnění verdiktu, jak píše autor nedošlo. Eurotel a T-Mobile pouze využili svého práva a podali žalobu, ale tu mohou podat nyní již pouze k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se nyní může zabývat maximálně tím, zda v průběhu řízení nebyla porušena jejich práva jako účastníků správního řízení, zda měli dost času a prostoru vznést své připomínky a zda se těmito připomínkami ÚOHS řádně zabýval. Kdo si přečetl rozhodnutí předsedy ÚOHS o odvolání jednoznačně nepochybuje o tom, že stávající podanou žalobou Eurotel ani T-Mobile již nemohou vůbec ničeho dosáhnout. Je to pouze otázka času, kdy budou muset pokuty uhradit.
2)
Schází mi dále ve výčtu další pokuty udělené ÚOHS jednotlivým mobilním a pevným operátorům.
U jiných "správních deliktů" je jejich popis zase naprosto nepřesný a zavádějící. Schází např. pokuta ve výši 6,5 milionu Kč, kterou dostal ČESKÝ TELECOM za to, že požadoval, aby cena telefonních karet do budek byla prodávána za maximální cenu, která odpovídala jejich hodnotě. Dost podivně je také interpretována pokuta, kterou dostal Český Mobil v podobném případě, týkajícím se předplacených karet ke službě Oskarta. Tato údajná porušení zákona na ochranu hospodářské soutěže byla spíše ve prospěch zákazníků, neboť jejich cílem byla ochrana práv spotřebitele a uživatele telekomunikačních služeb a ne žádná vertikální dohoda. I tyto rozhodnutí ÚOHS jsou předmětem podaných žalob, ale autor článku tuto skutečnost najednou pomíjí. Proč asi?
