Národ je při Klausovi (11.10.2009) - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Lidi mají bohužel krátkou paměť.Lidi myslím občany státu ne jednotlivce.Dnešní mladá a střední generace, protože to nezažila, neví jak se chovali k bývalé ČSR Němci, Francouzi i Angličaní před druhou světovou válkou a vlastně i dříve. Jako bychom zase zapoměli, že celé dějiny české kotliny jsou dějinami zápasu o svébytnost a nezávislost, kde jsem velmi často tahali za  kratší konec taky díky nesvornosti nebo podlízavosti. Dnešní Němci, Francouzi i Angličani jsou skoro stejní jako ti, z 30 let minulého století.Generační názorový posun společnosti je jen malý. Splečnosti se vyvíjí jen pozvolna.Syn má obvykle velmi podobný názor jako otec nebo děd.Nevím proč bychom měli mít iluze o nezištnosti těchto evropských velmocí ve věci prosazování Lisaboské smlouvy.Samozřejmě je její text a obsah formulován přesně tak, jak to vyhovuje především jim.Ohledy na menší a malé země jsou jen nezbytnou kozmetikou.Klaus to dobře ví, jen bez podpory obyvatel této země je jen osamoceným samurajem.  Nic  na véci nemění jeho předcházející  politické kroky, které i jánepovažuji všechny za nejšťastnější.Mne mrzí to, že se v tomto státě najde tolik pokrytců, kteří dobře vědí, že je pro nás jako stát smlouva značně nevýhodná, ale pro svůj vlastní prospěch jsou ochotni zpřít i vlasní názor.Znáte pohádku od H.Ch,Andersena - Král je nahí? Nic nového že?

Kdo by to byl řekl, že Klaus, kterému se lidi pošklebovali, že je klaun, se nakonec zapíše do dějin české vysoké politiky nesmazatelně a nezapomenutelně - a to ještě neodešel :-))

Od roku 1989 se hrálo o Benešovy dekrety, ... a možná se o ně hrálo už od data jejich podpisu, že jo

Jojo, lidský život je vlastně velmi krátký. Nejprve se Německa nesměla anektovat, pak už mohla, komunisti k veslu, od vesla, k veslu, knížata a hrabata hurá, fujfuj, hurá, vot paradoxy, ale ne - jaképak paradoxy, je to řád boje o majetek

a při tom fofru se není co divit, že papež tak spěchá na ten chrám Sv. Víta

 

Ty jsi asi chyběl na hodinách dějepisu. Historie 20.století. Frantíci s Anglánama s námi vydrbali a hlupáci znovu podepíší bez právních záruk.  Jiná věc je, že to mohl prezentovat dříve.

Za co? Jenom hlupák nevidí novou generaci sudeťáků jak se šikují při jejich dnech a nárokují si majetky u nás. Taky je varující jak se politická elita Německa přiklání pro jejich nároky. Stačí se podívat na mapu před válkou a je jasné, že náš slovanský prostor byl zaseklý jak vosina v pr..li germánského. A staletí se nás snažilo Německo pohltit. Poláci ví své a tak jednali, náš Topol se podělal a nevyjednal nic. Jestli si někdo myslí, že pár let demokracie předělá velmocenské ambice třeba Ruska, nebo Německa je naivní. Historie mluví jasně...

nevím na co si klaus hraje je duševně nemocný(exhibicionismus),to jeho přetvařování jak to myslí s republikou dobře vlastně ani po jeho kuponové rozkrádačce už nemá vlastně opodstatnění,republika je rozkradena a je to jeho zásluha(zavřít a sebrat majetky)jinak užse pořádek prostě neudělá.

Zavládlo zděšené ticho. Ohromená a vystrašená zvířata se semkla k sobě a pozorovala dlouhý zástup prasat, pomalu pochodující po dovře. Jako by se svět obrátil vzhůru nohama. Ale pak přišla chvíle, kdy první šok pominul a zvířata – i přes strach ze psů a dlouhodobě vyvinutý návyk si nestěžovat, nikdy nekritizovat, ať se děje cokoliv – chtěla začít protestovat. Ale právě v tuto chvíli, jako na povel, začaly všechny ovce najednou bečet: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší!“ To trvalo bez přestávky pět minut. A když ovce zmlkly, příležitost k protestu již minula, protože prasata vpochodovala zpátky do domu. Benjamin ucítil na rameni zafunění. Ohlédl se. Byla to Lupina. Její staré oči byly zakalenější než jindy. Aniž něco řekli, odebrali se spolu na konec velké stodoly, kde bylo napsáno Sedm přikázání. Minutu či dvě tam stáli a dívali se na bílá písmena na černém podkladě. „Mám už slabý zrak,“ řekla Lupina. „Ani za mlada jsem nepřečetla, co tam je napsáno. Zdá se mi ale, že zeď vypadá nějak jinak. Je tam oněch Sedm přikázání jako dřív, Benjamine?“ A Benjamin poprvé porušil svoji zásadu, když jí přečetl, co je na zdi napsáno. Nebylo tam nic kromě jediného přikázání. To znělo:VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA,ALE NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ.(George Orwell- Farma zvířat)