volny.cz
(Ano, propojení makro- a mikroekonomie bylo odjakživa "bermudským trojúhelníkem" nauky o národohospodaření, ale až do První světové se to dalo vcelku tolerovat. Jenže po zabití Ferdinanda v Sarajevu to vzalo pěkně rychlý spád a v Evropě se následujících 70 let de facto bez přestání válčilo - Druhá světová jako pokračování První, nástup fašismu ve 20. letech jako de facto série občanských válek (především na jihu Evropy) a po skončení Druhé světové téměř okamžitý přechod ke Studené válce.
Pikantní byl přitom i samotný průběh sarajevského atentátu (toho prvního): Ferdinada zastřelil Gavrilo ve chvíli, kdy už s tím ani sám nepočítal (na zpáteční cestě autokolony z radnice) a stál zrovna, celý frustrovaný po prvním neúspěchu s granátem, který Ferdinad stihl z vozu vyhodit, u pultu v cukrárně, z níž vyběhl a téměř naslepo vystřílel zásobník na vůz hraběte Harracha. Klíčovou roli přitom sehrála organizační neschopnost vojenského velitele Sarajeva - blbce s geniální pamětí a výbornými studijními výsledky z vídeňské vojenské akademie, Oskara Potierka. Šlo o totálního diletanta a trotla, který nedokázal většině svých vojáků zajistit ani pořádné boty, takže je nemohl bosé postavit ani kolem trasy, kudy následník a jeho Žofinka projížděli (to si uvědomil Tomáš Baťa ve Zlíně, když císař pán vyhlásil Srbsku válku, údajně skočil na kolo a ujížděl 10 km do Otrokovic, aby stihl vídeňský rychlík a mohl předložit jako první obchodní nabídku generálnímu štábu, že tento "drobný nedostatek" týlového zabezpečení za příslušný honorář v podobě zisku z dodávek vojenských bagančat napraví). Kdo nevěří, že monarchie byla zcela prohnilá, ať si přehraje třeba film "Plukovník Redl" (s Brandauerem v hlavní roli) nebo "Evropa tančila valčík" (Otakara Vávry).
