Jaká je vůbec "energetická rentabilita" alternativních zdrojů? Kolik energie (a CO2) se vyprodukuje na výrobu a zařízení např. jedné větrné elektrárny? Vždyť jen ta ocel spotřebovaná na výrobu větrníků musela být vyrobena za použití obrovského množství energie: těžba uhlí-koks-ocel (a to vše včetně dopravy, tzn. spotřebované elektřiny, pohonných hmot atd.). U vodních elektráren je to pak hlavně energie spotřebovaná při výrobě masy cementu použité na výstavbu železobetonových těles přehradních hrází (projekt Delta v Holandsku ovšem slouží i proti záplavám, takže by se to muselo nějak dělit atd. atp.)
Ale zejména na výrobu nejméně efektivních (z hlediska energetických výstupů) fotovoltaických panelů (obzvláště v relativně ubohých podmínkách slunečního svitu nad střední Evropou, tzn. i v sousedním Německu) se musí spotřebovat obrovské množství energie. Efektivnost je třeba v tomto případě kalkulovat z naturálních ukazatelů: tzn. množství energie na výstupu/množství energie na vstupech (a nikoliv, na kolik nás 1 kWh vyjde v CZK, EUR, případně USD atd. - to je výrazně ovlivněno ekonomickými aspekty, zejména cenově-dotačními apod.)
Ale nás by měla zajímat předevších hodnota spotřebované energie ve Wh na výrobu 1 kWh. A pak seřadit jednotlivé zdroje podle takto - a zdůrazňuji jedině adekvátně koncipovaným ukazatelem efektivnosti (podíl = spotřebovaná energie/vyrobená energie) . De facto jde o koncept obdobný "stínovým cenám" v ekonometrii. Ekologický pseudoargument o emisích CO2 je ten nejdemagogičtější koncept, jaký se v posledních desetiletích objevil. Pohlcování CO2 v globálním měřítku je stále výrazně intenzívnější než jeho produkce v důsledku lidské činnosti - takže se spíše opět pohybujeme pomalu směrem k opětovnému ochlazování Země (na počátku její geologické existence byla atmosféra tvořena převážně metanem).