ECB ještě poděkujeme - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Ještě poměrně nedávno se to na zdejších příspěvcích a komentářích přímo hemžilo hysterickými výkřiky na téma QE, aniž by kdokoliv z jejich autorů měl vůbec ponětí o skutečných rozměrech světové ekonomiky, její dynamiky a o povaze veličin použitých ve Fisherově kvantitativní rovnici (především o povaze veličiny "V", která označuje rychlost oběhu peněz v ekonomice a kterou Irving Fisher považoval - z dnešního pohledu mylně - za v čase de facto konstantní veličinu - což ovšem už dávno neplatí, zejména od doby, kdy došlo k nahrazení většiny papírových peněz v oběhu penězi elektronickými.

Jenže Kalousek a jemu podobní "odborníci" jsou faktičtí a všehoschopní diletanti, kterým navíc chybí i odpovídající vzdělání (jako většině českých politiků), a to bez ohledu na to, zda je někdo víceméně "z plezíru" označí za "nejdůvěryhodnější" (pozor, demagogové to zaměnili s atributem "nejlepší") ministra financí. Přímo jsem se popadal za břicho, ale všichni byli jak zmámení řeckou a kyperskou krizí a problémy španělských bank, i když bylo od počátku jasné - vzhledem ke globálním kvantitativním relacím HDP a jeho dynamiky - že jde o zcela neadekvátní, přímo dětinské reakce, které ve výsledku mohou české hospodářství jen poškodit - naštěstí nikoliv fatálně, vzhledem k jeho úzké provázanosti na spolehlivou a stabilní německou ekonomiku.

Všichni se tváří, jako kdyby zahlcení finančních trhů novými penězi probíhalo až od chvíle, kdy se FED (BoE a BoJ) rozhodl jít do QE. Ale tak tomu přece nebylo!  Emise nových elektronických peněz začala už dávno předtím, než banky začaly vyvádět před 14 - 15 lety ze svých bilancí veškerá dubiozní aktiva, která se tam předtím i potom natahala (všechny ty deriváty odvozené z nesplácených hypoték a úvěrů) - a proti nimž banky emitovaly peníze v podobě úvěrů na mizerné projekty (a hypotéky). Otázka "subprime" byla vysoce aktuální již v polovině roku 2007, kdy české hospodářstí pádilo vpřed téměř 7 %ním tempem.

A když se pak tyto nekryté peníze (resp. kryté jen "shnilými či minimálně páchnoucími aktivy"), které byly "natištěny" už předtím, dostaly mimo bilance bank, existovala jen 2 možná řešení: a) jejich klasické zničení doprovázené masívní deflací á la 30. léta 20. století, nebo b) nasátí páchnoucích (zdaleka však ne skutečně shnilých) aktiv do bilancí centrálních bank (kde by přečkaly období nejhorší investorské hysterie).

Evropa si vybrala tu první cestu se všemi důsledky - destabilizací bank nejen v Řecku, ale i ve Španělsku, na Kypru a jinde, a z toho zákonitě plynoucí DEFLACI. Té se vyhnuly pouze země mimo měnovou unii nebo nečlenské země EU (pokud ovšem přistoupily k nějaké formě QE a dočasného zvýšení zadlužení), tzn. Británie, Švýcarsko, Švédsko, Dánsko a Polsko. Česká vláda, počínaje Topolánkem a následovaná všemi ostatními se však v dané situaci a pod vlivem idiotské a diletantské filozofie, v níž pokračoval M.Kalousek zachovala nejhůře, jak mohla, i když ji postavení mimo měnovou unii umožňovalo chovat se zcela jinak (byť za cenu dočasného zvýšení státního dluhu - ovšem v podmínkách tvrdého potlačení korupce, což pro zemi zdeformovanou 3 staletími rekatolizace a pěstování pokrytectví není vůbec snadné).

Navíc tito ubožáci nemají nejmenší představu o kvantitativních relacích mezi rozsahem QE, objemem globálního HDP (ale nejen HDP, nýbrž i dalších, zejména finančních transakcí) ale zejména jeho každoročními přírůstky. ČNB má totiž odjakživa(resp. od chvíle, kdy HDP v b.c. přesáhl 3,5 bilionu Kč), a to i při jen 2 %ní inflaci k dispozici každoročně 70 mld. Kč na intervence (pokud předpokládáme neměnnou rychlost oběhu peněz v ekonomice) = cca 4 bil. Kč * 0,02 (= dokonce 80 mld. Kč) .

Takže to, co mohli v boji proti krizi a deflaci zavčasu udělat během posledních 7 let ministři financí (zejména Kalousek), resp. vlády Topolánka a Nečase, intelektuálně zcela impotentní, jak napovídá už jen termín "tlustá peněženka" - symbol nejhorší demagogie a přitom totální blbosti - musel nakonec loni v listopadu udělat guvernér ČNB, resp. BR.