Jak názorně vidno, vůbec to není tak slavné, jak by si mnozí mohli myslet. Takže nárůst životní úrovně - alespoň té měřené materiálně - je poměrně tristní (s ohledem na to, že uplynulo celých 30 let mezi oběma srovnávanými roky - ledaže bychom výchozí stav roku 1985 nehodnotili tak negativně). Bohužel ve srovnání chybí jedna důležitá položka, která by ty relace životní úrovně mezi dneškem a rokem 1985 vylepšovala nejvíc - osobní automobil. Na druhé straně ovšem chybí i položka, která by naopak srovnání s rokem nejvíce zhoršovala - čisté nájemné.
Zajímavé také je, že uvedené "price relatives" (podíly "červených" a "modrých" čísel vyjadřujících kupní sílu průměrné mzdy vždy v jednom vybraném druhu zboží) - tedy jakési nepřímo měřené cenové poměry vyjádřené počtem jednotek, které lze zakoupit za průměrnou mzdu - při průměrování napříč celým spotřebním košem vygenerují zhruba stejnou hodnotu, jakou by měl při použití souhrnného indexu množství i ukazatel dynamiky hrubého domácího produktu na 1 obyvatele (vzrostl za 30 let zhruba o 50 %, což znamená přibližné průměrné roční tempo růstu cca 1,7 % p.a. - a tím se opravdu nedá zrovna moc chlubit, a to ani v případě, kdy se nebudeme srovnávat s Čínou, která ve stejném období rostla průměrným tempem cca 9 % p.a. a zdvojnásobovala tak svůj HDP zhruba každých 8 - 10 let, a tudíž ho v průběhu v podstatě jediné generace zvýšila na osmi až desetinásobek (podobného rozmachu dosáhla v historii pouze Jižní Korea - pomineme-li všelijaké Bahrajny, Katary atd.), ale porovnávali bychom se pouze se sousedními zeměmi (snad jen s výjimkou Maďarska - obzvláště Slováci se na nás povážlivě rychle v posledních letech, kdy byli ušetřeni idiotských opatření pravicové vlády, dotahovali, čehož důkazem je i to, že jinak docela výbušné národnostní problémy na zatím blahobytnějším jižním Slovensku tak trochu "usnuly" - na rozdíl od Ukrajiny, kde je naopak východ země podstatně bohatší než její stejně zkorumpovaný západ).