Zkraťme pracovní dobu? A proč jsme to neudělali už dávno? - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Máte pravdu v tom, že autor nesprávně dedukuje příčinnou souvislost mezi produktivitou a mzdami. To, že tyto veličiny korelují (vyvíjejí podobně) je pak způsobeno tím, že hodinová produktivita je vlastně cena utržená za výrobky vyprodukované za hodinu práce a její růst je tedy v podstatě růstem inflace, od které se zase zpětně vyvíjí růst mezd. Takže ta souvislost je velmi velmi zprostředkovaná a jiná, než autor naznačuje.

Co se týká utopičnosti zkracování pracovní doby z hlediska dělníků, tam nesouhlasím. Jednak by se mzdy nesnížily proporcionálně a druhak by to nebylo tak, že by někdo někomu nakázal, že nesmí pracovat více. Ideální by bylo, pokud by zákon snížil normu na řekněme 32 až 34 hodin týdně, s tím ovšem, že by ke snížení mohlo dojít jen na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Nenastávalo by tedy automaticky ze zákona - zaměstnavatel i zaměstnanec by s ním i s jeho podmínkami museli souhlasit. Lidé by tedy nadále mohli pracovat déle (např. 40 hodin), ale už by to nebyla norma. Opravdu to není nic nerealistického a záleží jen na způsobu implementace, který zajistí, že zkrácení pracovní doby bude každého volba, nikoli nutnost.

abychom se dozvěděli, zda to podporu má nebo nemá, musí to nějaká ze stran zahrnout do volebního programu. Pokud myšlenka získá podporu více než 50%, norma pracovní doby se zkrátí a pracovat déle bude sice možné, ale nebude to již normou.

Autor se fatálně mýlí, když se domnívá, že skutečnost, že ke zkrácení pracovní doby nedošlo samo od sebe znamená, že o něj není zájem. Problém je v tom, že zaměstnancům nikdo tuto volbu nepředložil a že normativní charakter 40i hodinnové pracovní doby stanovené zákonem vede k tomu, že se autorovi a koneckonců i samotným pracujícím jeví, že všem, nebo téměř všem, vlastně vyhovuje. Průzkumy o tom ale nesvědčí: už v roce 2000 se 30% lidí vyslovilo, že by upřednostnilo kratší pracovní dobu. Tito lidé by se nejspíš byli ochotní vzdát i nějaké části mzdy, a s nástupem generace Y pravděpodobně tento podíl dále poroste. O tom, že v Česku existuje neuspokojená poptávka po kratší pracovní době svědčí, že vzdor těmto průzkumům máme stále jen 7% částečných úvazků, ne proto, že by o ně lidé nestáli, nýbrž proto, že je firmy nenabízejí.

V Česku ve výrobě? Nereálné. Při současné výši mezd a životních nákladů nereálné.

Musíte si uvědomit, že Česko je v současnosti jedna velká montovna. Přitom většina zaměstnavatelů jsou nadnárodní korporace.

Ty už s principu s něčím takovým souhlasit nebudou. Ve valné části z jejich provozů u nás se pracuje v tzv. nepřetržitém režimu.

A velice často na 12-ti hodinové směny. A proč že s tím český zaměstnanec souhlasí? Protože je rád že může vydělat nějakou korunu na živobytí.

Z "normálního" platu by totiž mohl mít existenční potíže nejen on, ale i jeho rodina.

Další věc je názor českých zaměstnavatelů na zaměstnace, i ty potencionální. Podle nich jsou , a od koho to asi mají, všichni jen kradoucí a líná, vyčůraná ...

Takže....? Rozhodně v Česku nemůže dojít k situaci, aby řadový dělníček pracoval šest hodin denně, pět dní v týdnu s volnem o víkendu za osmihodinovou mzdu!