.... když se má dílo podařit, tak se to hlavně musí umět, vědět co se chce a vědět jak na to ... Když někdo bere na sebe úkol něco vést, řídit a spravovat, tak to jednak musí umět a jednak musí vycházet z toho, že je za danou věc odpovědný, a že ji dělat chce v dlouhodobém zájmu těch, pro které ji dělá ...
Zde se však zjevně někdo rozhodl pod zástěrkou šetření zlikvidovat vše, co je ještě jak-tak funkční. Škoda jen, že se na prvním místě neprivatizují armáda, policie a hlavně samotný management země i když právě schopnost "demokraticky zvolené politické reprezentace" efektivně řídit věci k dlouhodobému prospěchu země a jejích občanů je na tom zatím zjevně hůře než např. fungování České pošty, energetiky, rozvodných sítí, plynárenství, systemově likvidované veřejné dopravy, důchodového pojištění resp. řady dalších zatím státem garantovaných veřených služeb, za něž současná neprivatizovaná vláda odmítá nést do budoucna odpovědnost ač bude i nadále vybírat daně v nezměněném rozsahu.
Místo principu "něco za něco" - tedy daně za služby státu (vč. služeb nutně dotovaných z vybraných daní) se stále více prosazuje politika připomínající vyděračství, kdy se stát na jedné straně zbavuje odpovědnosti za většinu svých původních úkolů při současném zachování systému vymáhání "výpalného" v nezmenšeném rozsahu. Vybrané peníze by tak v budoucnu již zjevně neměly sloužit rozvoji země a služeb občanům, ale především na financování aparátu, jeho spotřeby, reprezentace, růst výdajů na mocenské a represivní složky a zdokonalení výběru "desátků" všude a ze všeho, kde to jen trochu připadá v úvahu ... O rozvoj země, investice, služby občanům ať se postarají soukromníci a cizí kapitál, my si budeme jenom vládnout, reprezentovat a vydávat předpisy jak se musí plebs chovat ?????
Ideálním stavem v z hlediska "současných demokraticky zvolených správců" se tak postupně stává situace, kdy státu zůstanou minimálně stené příjmy a přitom se mu podaří zbavit skoro všech starostí a odpovědnosti vůči občanům jejich převodem na soukromý sektor. Tož za této situace se ani zapřisáhlý antimonarchista asi neubrání myšlénce, zda náhodou není doopravdy lepší osvícený panovník, který nebude na všechno nahlížet jen v horizontu 4-letého volebního období resp. "svého politického nebo fyzického dožití", ale i s úmyslem zanechat zemi v co nejlepším stavu ( nezadluženou, nerozprodanou, "se spokojenými poddanými" a se zachováním maxima zlatonosných slepic) svým dynastickým následníkům ......