Autor sice na jednu stranu uvádí, že nelze míchat jablka s hruškami. Nicméně dále navrhuje úlevy, které jsou poskytovány zaměstnancům zpřístupnit také OSVČ. Osobně nic proti tomu nemám, i když aktuálně si nemyslím, že je to směr, kterým se hodlá vláda ubírat. Nicméně OSVČ má taky své úlevy, které zaměstnancům nepřísluší, a tyto nejsou z nějakého důvodu vůbec ve článku zmíněny. Například si může do daňových výdajů uplatnit 5000 Kč za to, že používá automobil k podnikání(příp. 4000 Kč, je-li využíván také k soukromým účelům) bez nutnosti jakéhokoli prokazování skutecnych výdajů. Naopak zaměstnanec mnohdy spoustu tisíc cestou do práce projede a tyto náklady mu rozhodně daň nesníží. Dále samotné výdajové paušály, kdy si můžete uplatnit proti svým příjmům 60 % (u řemeslných činností 80 %) výdaje, aniž by bylo nutné cokoli prokazovat. Což je u některých OSVČ velmi výhodné, protože jejich skutečně výdaje mohou být výrazně nižší. A z tohoto zisku (příjmy - fiktivní vydaje) ještě spočítate polovinu a pak teprve počítáte pojistné na sociální a zdravotní. Samozřejmě to s sebou nese i to, že se vám toto nízké pojistné projeví ve výši důchodu. To je třeba taky brát v úvahu. Ale OSVČ může dobrovolně platit více. Pak je ale otázka, zda peníze neivestovat raději někde jinde. Rozhodně nechci tvrdit, že být OSVČ výhodnější nebo ne. Jen mi připadá, že ve článku jdou některé významné body opomenuty. Dalo vy se samozřejmě pokračovat s výčtem i dále, jak na stranu OSVČ, tak i zaměstnanců. Nicméně pokud autor navrhuje úlevy OSVČ stejné jako mají zaměstnanci, neměli by pak také zaměstnanci mít možnost si snížit daňový základ o výdaje za dopravu do práce? Myslím, že obě varianty mají své. Pro někoho může být výhodněji podnikat jako OSVČ a pro někoho být zaměstnán. Závisí to na mnoha faktorech, které nelze generalizovat, ale je potřeba posoudit individuálně. Stejně tak i s daňovým zatížením. Za určitých okolností může být větší zatížení u jedné varianty a za určitých u druhé. Každý má právo si zvolit. Nicméně souhlasím, že zejména u nízkopříjmových živnostníků tvoří odvody na sociální a zdravotní pojištění větší zatížení. To se ale vytrácí s narůstajícím příjmem. Kdybych měla někde vidět úlevy, tak leda u těch, kteří podnikají skutečně příležitostně, protože je mohou povinné měsíční odvody, i když je zisk velmi nízký, opravdu odradit.