Brutální vizionářský fičák v sociálním systému. - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

O "Zprávě sociálního zabezpečení" čtu prvně v životě :-). Prokousat se tím vaším lívancem byla fuška. Věcně doporučuji přečíst ten článek: http://dhi.newton.cz/softec/clanek.asp?ID=1328890 Vázání nároku na penzi dožitým věkem není zrovna šťastné, natož spravedlivé. Například permanentní student, který do 30i let neodvedl ani korunu a dalších 25 let bude odvádět částku odpovídající tomu nic, co se naučil, je v tomto modelu rovnocený s někým, kdo pracuje od 18 let, vysokoškolského vzdělání dosáhl dálkově a má násobek průměrného příjmu. Nevím, zda špatně čtete, nebo podléháte nadpisům. Nakonec, ani dnes není nárok svázán pouze s věkem. Kdyby tomu tak bylo, pak se do ČR přestěhujě několik desítek tisíc romů z Polska a Slovenska i se závislými osobami. Je pravda, že v článku byl nadpis jednoho odstavce "Dobu pojištění prodloužit na 40 let", jenže to novinář posunul výrok "Doba pojištění je pro mě jasná kategorie. Dokonce bych šel z dnešních 25 let na 35 let, možná až na 40 let pojištění". Rozdíl mezi kategorickým "prodloužit na 40 let" a "možná až na 40 let" je patrně pod vaší rozlišovací schopností. Hoidekrovo umíme spočítat je samozřejmě mírně mimo. Pokud by měl být průběžný systém skutečně průběžný, nemohl by vám žádnou částku dlouhodobě zajistit, nýbrž by se musela každoročně upravovat (oběma směry) tak, aby byla zachována průběžnost (tj. neschodkovost, nepřebytkovost).

Po přečtení Vaší repliky se ani nechce věřit, že o ČSSZ slyšíte poprvé. V každém případě téma „důchodový systém“ je na hodiny a hodiny diskuse, takže asi nemá význam na tomto místě reagovat na jednotlivosti. O „reformě“ a dalších souvislostech je toho na Aliawebu ostatně až dost. Předmětný příspěvek si primárně všímá něčeho jiného, a to zmíněné ledabylosti v přístupu k problému, který je přitom vlastně vedlejší, neboť na jeho platformě se prezentuje kdosi, či cosi jiného. Pokud se přesto vrátíme k některým „vizím“ v článku uvedeným, nejde skutečně o nic objevného, protože jde vesměs o „ideje,“ v té či oné formě, již z minulosti známé. Jestliže však někdo chce přispět ke zdokonalení systému (který je tady pro naše rodiče, děti a báby), měl by k němu přistupovat s jistou pokorou, tj. seriózně a se znalostí věci. Tu ale neprokazuje někdo, kdo je, nikoli „trochu mimo,“ ale úplně vedle, třeba jen v oblasti výpočtu (alespoň tak článek v RP vyznívá). Již v samotné jeho konstrukci je totiž zakódována filozofie systému, vazba mezi obdobím ekonomické aktivity a obdobím její ztráty. Trochu s nadhledem můžeme hodnotit politické figurky (které samozřejmě mohou také jakýmkoli systémům škodit), ale v každém případě jiné nároky musíme mít na „profesionály“ v příslušné oblasti. To není o kvazivizích, ale tvrdé a zodpovědné práci. Ne vždy se novináři povede odlišit sofistikované představy od prázdných plků, politické prohlášení od expertní analýzy. Pak je vhodné na to upozornit.