Citovaný článek je novinářský žvást jakých se o ČEZu v posledních letech vyrojilo mraky a docela mne překvapuje, že to ještě někdo bere vážně. K tomu málu co není úplný slint ale je alespoň trochu konkrétní:
1. mnohasettisícové platy nejvyššího vedení jsou samozřejmostí i u podniků podstatně menšího významu než je ČEZ. K uvedeným pozicím prostě patří a stejně tak se na druhou stranu očekává loajalita. To ale neznamená že výší platu si potřeboval Míl něčí loajalitu kupovat. Ty platy tam byly - prokazatelně - už před Mílem a budou i po Mílovi.
2. ČEZ není monopolní firma a není ani "prakticky" monopolní firma. ČEZ je firma která je dominantní. Tyto pojmy rozhodně nejsou zaměnitelné - u monopolu nemá zákazník na výběr, zatímco v dominanci je firma, která při svých obchodních rozhodnutích nemusí brát ohled na své konkurenty (je prostě dost silná, aby svá rozhodnutí na trhu prosadila). Na první pohled se to nezdá, ale strategické rozhodování (kolik budeme chtít za jednu kWh?) je ve firmě s dominantním postavením zdaleka nejsložitější - nedominatní firma totiž nemusí brát ve svých rozhodnutích ohled na to že v podstatě definuje trh. U monopolu to je ještě jednodušší, protože tam rozhodnutí udělá regulátor.
3. Rád bych znal nějaké konkrétní údaje o některé nesmyslné a odborníky posmívané reklamní kampani. Nevím o takovéto kampani. Nevím že by se odborníci (bylo-li míněno že jde o odborníky v elektroenergetice) nějaké kampani posmívali. Jestli je ale něco nesmyslné, tak je to představa o mnohasetmilionových ztrátách státního rozpočtu. Stát má z ČEZ příjmy formou daní a/nebo dividend. Procento daně i podíl zisku vyhraženého k výplatě dividendou jsou veřejně známá čísla. A lze z nich lze rychle spočítat, že k mnohasetmilionové ztrátě státního rozpočtu z tohoto titulu by mohlo dojít pouze v případě reklamních výdajů vpravdě astronomických.
3. Sponzorské aktivity. Nevím jak vážně brát tvrzení, začínající slovy "nepotvrzené, ale o to častější...". Fakt je ten, že je to přesně opačně. Vytvořením "Superčezu" ztratily do značné míry význam stávající lokální sponzorské aktivity slučovaných reasů a proto došlo k jejich zastavení. To samozřejmě zvedlo vlnu nevole vedoucí k pokusu - neúspěšnému - o odvolání Míla. Dělo se tak v režii hejtmanů ODS kteří mají na této úrovni politiky většinu, nicméně vláda Míla podržela. Není to tak dlouho a snad je to ještě v dobré paměti. Nyní (privatizace SD) se zachoval jako manažer rozhodil si to i s ČSSD. Tím bylo vymalováno a musel pryč. Osobně před takovým rozhodnutím smekám. Pan redaktor z rozhlasu v tom naopak vidí nějakou vlastní Mílovu politiku. Možná by neškodilo, kdyby se podíval na ta čísla o platech - po jejichž zveřejnění tak touží - a zkusil vymyslet alespoň jeden důvod, proč by se takto situovaný člověk měl zahazovat s politikou.
Jalovosti o růstu moci, co je či není Mílovou přítulností či osobní tragedií či s čí ženou se "účelově" kamarádí komentovat nebudu, protože takovéto výplody prostě komentovat nelze. Proč takovéto články vznikají je nabíledni. Kdo vznik těchto článků iniciuje nevím, nicméně v závěru uvedené úvahy že konsolidující se ČEZ nepůjde prodat jinak než pod cenou mi nemohou nepřipomenout tisková vyjádření jistého pana Píše(ho), který - jako jeden z mála v ČR - se touto otázkou již několik let zabývá. V řadě novinových článků, stejně jako na webu eon.cz (v době před podepsáním dohody o vzájemné výměně podílů ČEZ a EO.N, dnes už jejich web vypadá jinak) pan Píše neustále vysvětloval, že čím bude ČEZ konsolidovanější, bude mít více REAS a vůbec se mu bude dařit lépe, tím menší bude šance jej prodat za rozumnou cenu... Lovu Zdar!
yahoo.com
(
