Cyrrus: Unipetrol je v současnosti jedním z nejlepších SPADových titulů k nákupu - DOPORUČUJEME
Jak trh vnímá akcie Unipetrolu? Podle České spořitelny je krátkodobý růstový potenciál emise vyčerpaný. Na druhé straně stojí pohled Romana Skalického z makléřské společnosti Cyrrus, podle něhož je Unipetrol v současnosti jedním z nejlepších SPADových titulů k nákupu (podrobněji zde). Emise by se dnes měla vyvíjet pod taktovkou včerejšího vyjádření náměstka ministra financí Zdeňka Hrubého. Ten uvedl, že nový privatizační tendr na prodej 63-procentního balíčku Unipetrolu by mohl být svolán nejdříve v polovině listopadu (prognóza ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka počítá s jeho spuštěním do konce letošního roku). Podle Hrubého vláda upřednostní prodej podniku jako celku. Současně potvrdil, že zájem o holding vyjádřily společnosti Rotch Energy, PKN Orlen a někteří členové konsorcia IOC (Agip, Conoco, Shell).
Nový tendr na Unipetrol – bude jenom čistým investičním hazardem nebo vláda zreální své představy?
Ačkoliv se zdá, že tématem číslo jedna je na českém kapitálovém trhu prodej státního podílu v Českém Telecomu, přízrak nepodařené privatizace Unipetrolu přeci jen nedá leckomu klidně spát. Politické špičky se shodují v tom, že kolaps prodeje je velkým neúspěchem – pochopitelně se ale rozcházejí v tom, kdo je za to zodpovědný. Zanechejme však politických šarvátek a věnujme se raději budoucnosti české petrochemické jedničky. Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka vláda v nejbližší době projedná návrh na zrušení dosavadního tendru, v němž loni v prosinci vyhrál Agrofert Holding, a doporučí vyhlásit nový. Již teď je ale jasné, že kabinet bude muset slevit ze svých požadavek. Problematické je zejména postavení České rafinérské a její dodavatelské vztahy s Chemopetrolem. Určitě si vzpomínáte na „válku“, jenž se před časem díky nim rozproudila mezi Unipetrolem a konsorciem IOC (Shell, Agip a Conoco) a v níž holdingu vůbec nepomohlo, že ovládá v refinérce rozhodující podíl. Uzavírání krátkodobých smluv o dodávkách surovin je pro Chemopetrol Pyrrhovým vítězstvím. Z pozice nového majitele si však třeba uvědomit, že zavázat se k nim na několik let (zejména při sankcích, jenž stát uvalil na jejich případné přerušení) by bylo čistým investičním hazardem.
Dalším úskalím je Spolana. Nedávné povodně totiž poodkryly roušku tajemství, která halila tuto společnost. Lze jen spekulovat, co vedlo vládu k přičlenění této problematické firmy k prodávanému holdingu (podle databáze ARIADNA od poloviny prosince loňského roku Unipetrol vlastnil ve Spolaně nejdříve 81,6 %, od února svůj podíl navýšil o desetinu procenta). Myslela si, že ji nový majitel přehlédne? Vždyť každá další prověrka (po oficiální due diligence) musela přeci odhalit, že se potýká s mnohými ekologickými problémy (zatopení v době stoleté vody a únik chlóru byl jen doposud posledním kamínkem v této mozaice). Jak vystoupit z toho kolotoče? Vláda má dvě možnosti, a to buď sanovat škody z vlastních zdrojů – podle ministra financí Bohuslava Sobotky však státní kasa zeje prázdnotou, „přebytečné“ miliony se jen tak lehce nenajdou – anebo snížit celkovou cenu Unipetrolu. Bude však kabinet ochoten vůbec zvažovat druhou variantu?
Privatizovat po částech nebo v celku? Před časem ministerstvo financí uvedlo, že vláda bude zvažovat všechny možnosti prodeje holdingu. "Unipetrol je technologicky a ekonomicky propojená entita, která má smysl a celá řada konkurentů jim to závidí," podotkl. "Jakmile začneme Unipetrol rozdělovat, vybírat na každou část zvlášť poradce a vypisovat zvláštní tendr, tak je to jen kšeft zejména pro poradce a různé lobbisty a další zájmové skupiny," reagoval záhy ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Prodej po částech má jasně svoje mínusy – zájemci o lukrativnější části by se určitě nehledali těžce (například Benzina je lahodným soustem), problematičtější by určitě zůstaly na krku státu (viz. již zmiňovaná Spolana). Nabídnout Unipetrol jako celek? Určitě je to schůdnější řešení, zůstává však otázkou, zda se po novém due diligence Spolany do nového tendru vůbec někdo přihlásí. Svůj zájem (ačkoliv prozatím jen prostřednictvím médií) vyjádřilo hned několik zahraničních firem –Rotch Energy, ÖMW nebo MOL. Jak před časem uvedl Pavel Hadroušek z makléřské společnosti Fio, je otázkou, zda Rotch nebude britskou obdobou českého Agrofertu. V případě vítězství přehlednějších firem by situace mohla být lepší (ačkoliv návrat emise k úrovním z loňského prosince je z krátkodobého hlediska zcela nemožný, v horizontu 6ti měsíců je velice málo pravděpodobné, že překoná hranici 38 Kč).