Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

Machinery Group, vyráběla proud jen dva dny. Kvůli poruše turbíny musela být odstavena. Největší úvěrový projekt České exportní banky za 11 miliard korun byl v pátek slavnostně a s více než ročním zpožděním spuštěn, ale do sítě dodával jen krátce. Banka teď bude jednat s dlužníkem o odložení splátek, zatím si na ně prodejem elektřiny nevydělal.

K prestižní zakázce se dostala ostravská strojírenská firma Vítkovice. Pro ruskou obdobu ženevského urychlovače částic CERN dodá části magnetu urychlovače. A pro firmy z kraje to není jediný úspěch. OSTRAVA Urychlovač částic v ruském městě Dubno i armatury jaderné elektrárny v běloruském Ostrovci vznikají v Moravskoslezském kraji. Zdejší firmy se dokázaly prosadit v ostré mezinárodní konkurenci. „Skupina Vítkovice Machinery Group získala prestižní zakázku na dodávku částí magnetu urychlovače částic obdobného typu, jakým disponuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě,“ potvrdila zakázku vítkovická mluvčí Eva Kijonková. „Urychlovač buduje ústav jaderných výzkumů JINR, označovaný za ruský CERN, v rámci projektu NICA,“ doplnila. Pro Vítkovice jde o prestižní zakázku, kterou získaly i díky investicím do modernizace závodů, v tomto případě konkrétně do rychlokovárny. „Díly pro urychlovač dodáme během tohoto a příštího roku. Celkem půjde o 690 tun zařízení,“ doplňuje detaily kontraktu obchodní ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery Jiří Brož. Cena kontraktu by měla dosáhnout padesáti milionů korun, velkou váhu ale vítkovičtí přikládají také získané reputaci, pokud zakázku zdárně dokončí. „Význam kontraktu je také v obrovských referencích. V této chvíli už vítkovická skupina zahájila s JINR společnou práci na výrobní dokumentaci ve vědeckém městě Dubno, kde pracují už i naši pracovníci,“ doplnil Jiří Brož. Význam zakázky pro český průmysl, ale i vědu potvrzuje i Petr Závada z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, vědecký tajemník výboru pro spolupráci s CERN. „Pokud se takový kontrakt podaří získat české firmě, je to jen dobře. Nejde jen o dobrý obchod pro český průmysl, ale i o dobrou zprávu pro českou vědu. Samotná zakázka může pomoci s rozvojem technologií, firmám dělá velkou reklamu, a co se týče vědy, takto unikátní zařízení přivítají vědci celého světa,“ vysvětluje Petr Závada.

Vyluka v Dukovanech bude i v lednu !!!

VW se k podvodum s diesly postavil celem, vedeni priznalo chyby, predseda odstoupil. Uvidime jestli se CEZ bude chovat obdobne nebobude strkat hlavu do pisku pripadne drzet bobrika mlceni.

Proc to den pred vysledkama leti hore o 3% ???

Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí letošního roku stoupl o čtyři procenta na 11 miliard korun. Hlavními důvody byl pokračující silný růst objemů úvěrů, vkladů a investičních produktů společně s dobrou výkonností finančních trhů. Provozní výnosy ČSOB vzrostly o čtyři procenta na 24,5 miliardy korun, a to navzdory nízkým úrokovým sazbám. Provozní náklady banky stouply rovněž o čtyři procenta na 11,5 miliardy korun.Objem úvěrů skupiny vzrostl meziročně o devět procent na 575 miliard korun a objem vkladů o sedm procent na 699 miliard Kč. Na straně úvěrů nejvyššího meziroční růstu dosáhly malé a stření podniky, hypotéky a leasing. Meziroční růst vkladů byl plně tažen běžnými účty. Podíl úvěrů po splatnosti dále klesá a s hodnotou 3,7 procenta zůstává nejnižší za posledních šest let. Z konkurenčních peněžních ústavů zveřejnila výsledky Komerční banka, které ke konci září stoupl čistý zisk meziročně o 2,4 procenta na 9,9 miliardy korun. České spořitelně zisk klesl o 0,8 procenta na 11,1 miliardy, Raiffeisenbank vzrostl o 22 procent na téměř dvě miliardy korun. UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,6 miliardy korun, což je o 24 procent více než před rokem.Do Skupiny ČSOB patří ČSOB, Hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing a ČSOB Factoring.Belgické finanční skupině KBC, která ČSOB vlastní, klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 1,3 procenta na 600 milionů eur (16,2 miliardy Kč). Výsledek překonal očekávání analytiků, zejména díky výkonu bankovních a pojišťovacích aktivit. Ten vynahradil slabší výkon z obchodů s cennými papíry.

Výsledky velké pětky za tři čtvrtletí slibují nevídanou žeň. Velká pětka tuzemského bankovnictví, tedy ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit a Raiffeisenbank, letos do konce září vydělala o pět procent více než loni. Přišla si tak na 38,56 miliardy korun, což je 72 procent zisku celého sektoru. Více než 40 bank vydělalo 53,4 miliardy korun. České finanční domy tak zadělaly na rekord. Nikdy v historii neměly banky tak úspěšná tři čtvrtletí. Zisky se jim daří zvyšovat navzdory nízkým úrokovým sazbám. Nejznatelněji profit navýšily nejmenší z velké pětky, UniCredit a Raiffeisenbank. Společně však vydělaly „jen“ 6,6 miliardy korun. Trojice největších bank si přišla na 32 miliard. Meziročně si pohoršila jen Česká spořitelna. Jako poslední z velké pětky zveřejnila výsledky největší česká banka ČSOB. Dcera belgické KBC vydělala za tři čtvrtletí 11 miliard korun. „Pokračující silný růst objemů úvěrů, vkladů a investičních produktů spolu s dobrou výkonností finančních trhů byly hlavními faktory meziročního růstu zisku,“ uvedla banka. Zisk roste tak jako u ostatních díky většímu objemu postkytnutých úvěrů. „Na straně úvěrů nejvyššího meziročního růstu dosáhly korporátní úvěry, hypotéky a leasing,“ uvedla ČSOB. Letos se bance také povedlo dosáhnout vyššího růstu u poskytnutých úvěrů (devět procent) oproti přijatým vkladům (sedm procent). Bankám se daří zvyšovat zisky navzdory nízkým úrokovým sazbám a obecnému tlaku na snižování poplatků také díky lepší platební morálce dlužníků, která se již dostává na předkrizové úrovně. „ČSOB udržela vysokou kvalitu úvěrového portfolia a ukazatel podílu úvěru po splatnosti nadále klesá. S hodnotou na úrovni 3,7 procenta zůstává nejnižší za šest let,“ chlubí se banka.

To se nacekaš!

Restrukturalizace a snižování nákladů dovedlo ústeckou Spolchemii k zisku 71 milionů korun za první pololetí. Příští rok firma spustí nové zařízení za 1,7 miliardy korun. Po letech ztrát se letos ústecký výrobce epoxidových pryskyřic, hydroxidů a chlorových derivátů Spolchemie škrábe do černých čísel. Za první pololetí tržby firmy meziročně vzrostly o 10 procent na 2,5 miliardy korun a čistý zisk se vyšplhal na 71 milionů korun. „V prvním pololetí jsme výrazně překonali roční plán. Proti minulému roku jsme téměř zdvojnásobili hodnotu provozního zisku ze 130 milionů korun za první pololetí roku 2014 na letošních 280 milionů,“ říká generální ředitel největšího exportéra ústeckého kraje Daniel Tamchyna. Letošní výsledky jsou plodem restrukturalizačního programu, který spustilo nové vedení Spolchemie loni v srpnu. Pomohlo také osekávání provozních nákladů. „Výrazně jsme změnili strukturu a počet dodavatelů a podepsali některé dlouhodobé strategické smlouvy, díky kterým se nám daří naplňovat výrobu. Daří se nám také zvyšovat celkovou marži díky většímu prodeji speciálních výrobků,“ dodává Tamchyna. Ještě loni firma hospodařila se ztrátou 447 milionů korun, která byla ze tří čtvrtin způsobena zaúčtováním opravných položek. Provozní zisk činil 175 milionů korun. Letos vedení firmy očekává provozní zisk 450 milionů a čistý zisk 50 milionů. Příští rok firma spustí nové zařízení pro membránovou elektrolýzu, do něhož investovala 1,7 miliardy korun. Díky němu zvýší produkci všech tří složek pro navazující výrobu, tedy chloru, hydroxidu draselného a hydroxidu sodného. Vyšší výrobu chloru firma využije k výrobě epoxidových pryskyřic a speciálních a inovativních chlorových derivátů.Letos Spolchemie očekává provozní zisk 450 milionů a čistý zisk 50 milionů korun.

Znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens spustí na počátku druhého čtvrtletí roku 2017 v Egyptě druhou výrobní linku. Společnost oznámila, že o dodání linky uzavřela dohodu se společností Reifenhäuser Reicofil. Roční produkce nové výrobní linky by neměla překročit deset tisíc tun netkané textilie. Díky jejímu spuštění by se celková roční egyptská produkce Pegasu mohla postupně vyšplhat až na 45 tisíc tun. Nová linka umožní vyrábět materiály ze dvou komponentů. „Jedná se o úplně novou záležitost, první svého druhu v odvětví netkaných textilií. Snažíme se upevnit pozici jednoho z technologických lídrů v netkaných textiliích, které se používají pro výrobu jednorázových hygienických produktů,“ uvedl generální ředitel firmy František Řezáč. Egyptský závod Pegasu ve městě 6th of October City začal vyrábět v polovině roku 2013 a investice dosáhla 1,5 miliardy korun. Rychlejšímu rozjezdu linky tehdy zabránily politické nepokoje v Egyptě a zhoršená bezpečnostní situace. Nyní již pracuje na plný výkon, ročně vyprodukuje 20 tisíc tun netkaných textilií. Loni díky egyptské lince celková produkce se znojemským a bučovickým závodem poprvé překonala 100 tisíc tun a výnosy činily zhruba 6,3 miliardy korun. „Investiční náklady na výrobu nové linky nebyly zveřejněny, předpokládáme ale, že to bude podstatně méně než výstavba předchozí výrobní linky,“ říká analytik J&T Banky Bohumil Trampota. Nová linka má podle něj menší kapacitu, než jaká byla očekávání trhu, který předpokládal, že roční produkce nové linky bude dvojnásobná (20 tisíc tun). „Je ale třeba zdůraznit, že nová linka je menší, a do výrobní haly se tak v budoucnosti klidně může vejít ještě jedna taková linka. To znamená, že celková plánovaná kapacita 40–45 tisíc tun může být v Egyptě dosažena s minimálními stavebními úpravami,“ podotýká Trampota. Na cenu akcií Pegasu by nová zpráva neměla mít velký vliv. Akcie totiž v poslední době rychle vystoupala k 900 Kč díky začlenění do prestižního indexu MSCI i dobrým čtvrtletním výsledkům. „Z mého pohledu je akcie nyní drahá, čekal bych, že bude spíše kopírovat náladu na trhu a bude se pohybovat kolem současných úrovní, ale spíše níže,“ dodává Trampota. Financování stavby nové linky má Pegas Nonwovens zajištěno díky červencové emisi dluhopisů. Celkem společnost uskutečnila tři emise soukromých dluhopisů se splatností sedm a deset let. Jejich výnos částečně použila na splacení bankovních půjček, zbylá část půjde do dalšího rozvoje společnosti. Případně také na zpětný odkup vlastních akcií nebo na částečný odkup dluhopisů se splatností v listopadu 2018.11.9.2015 HN Petr Kain