Příspěvky nebo odpovědi uživatele Rupx

Typickými rysy fašistických ideologií jsou zejména

rovnostářský kolektivismus,

autoritativní a vůdcovský princip,

vypjatýnacionalismus,

militarismus,

kult modernity, mládí a síly

jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky.

Fašismus principiálně připouští soukromé vlastnictví, a to včetně soukromého vlastnictví výrobních prostředků; avšak pouze za předpokladu, že tyto výrobní prostředky budou sloužit kolektivnímu prospěchu. Konkurenční prostředí volného trhu bylo přípustné v mikroekonomice, avšak v makroekonomickém měřítku vládl korporativismus a často monopolismus. Řízení podniků probíhalo na principu tzv. "Tripartity", tedy zástupců majitele, pracujících (odborů) a státu (vůdce).

Typickými rysy fašistických ideologií jsou zejména

rovnostářský kolektivismus,

autoritativní a vůdcovský princip,

vypjatýnacionalismus,

militarismus,

kult modernity, mládí a síly

jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky.

Fašismus principiálně připouští soukromé vlastnictví, a to včetně soukromého vlastnictví výrobních prostředků; avšak pouze za předpokladu, že tyto výrobní prostředky budou sloužit kolektivnímu prospěchu. Konkurenční prostředí volného trhu bylo přípustné v mikroekonomice, avšak v makroekonomickém měřítku vládl korporativismus a často monopolismus. Řízení podniků probíhalo na principu tzv. "Tripartity", tedy zástupců majitele, pracujících (odborů) a státu (vůdce).

Den návratu do tepla a světla, noc víl a lidové magie

Letní slunovrat je jedním z nejstarších, nejrozšířenějších a nejradostnějších pohanských svátků. Slunce na obloze stoupá do výšky a jeho síla za letního slunovratu roste. Předvečer slunovratu je naplněn rejem víl a magií. Anna Franklin odhaluje původ a zvyky této okouzlující slavnosti, která zahrnuje:

• Mýty a tradice: bohové a bohyně letního slunovratu, pohybující se kola, stromy letního slunovratu, kruhové tance a pochodňové průvody

Pátek 18. července

• noční loučový průvod městem

15. 5. 2012 v 07.37 • Témata: bitva, Houwaldův regiment, Lažánky, Magna Moravia, pochodňový průvod, průvod, Rabussa, Veverská Bítýška

První ročník Valdštejnských slavností se v roce 1934 uskutečnil po dobu jednoho týdne počínaje sobotou 23. června. Po dobu oslav byly vypraveny zvláštní vlaky, a to jak z československého Tanvaldu, tak ze zahraničí – z německých měst Žitava a Görlitz. Na začátku slavností proběhlo na ústředním frýdlantském náměstí odhalení bronzové Valdštejnovy sochy osazené doprostřed kašny. Skulpturu podle návrhu raspenavského sochaře Heinricha Schulze^[3] odlilapražská firma Barták. Do programu slavností patřily výstavy či průvody, a to jak pochodňové, tak valdštejnských ozbrojených jednotek.^[1]