Upozorňuji, že se snažím být realista. Proto v dnešní době vypadám jako pesimista.
Posledních 20let jdou globální úrokové sazby dolů a množství peněz v ekonomice roste. Když roste množství peněz, stoupá cena akcií (a i jiných aktiv). Peníze se ale do ekonomiky dostávají jako dluh. Čím víc dluhů, tím více peněz. Až se dluhy začnou splácet (nebo defaultovat), peníze začnou z ekonomiky mizet. Právě teď jsou úrokové sazby na dně a začaly se ode dna zvedat. Co to asi udělá s kursy ? Samozřejmě půjdou dolů.
Už před rokem a něco jsem psal, že se to musí zhroutit. Okamžik zhroucení se ale předpovídá nejhůř. Existuje spousta instrumentů, kterými je možné udržovat status quo. A využívají se hodně intenzivně. Když jsem tady koncem 2003 strašil svými černými vizemi, byl celkový objem registrovaných derivátů 150 tisíc miliard dolarů. Od té doby, to je za rok a něco, přibylo dalších 80 tisíc miliard. Víc k tomu není co dodat ...
Proč to nikdo nevidí ? Politici nesmí - voliči chtějí slyšet růžovou budoucnost. Manažeři nesmí - jsou hodnocení podle okamžitých výsledků a podle kursu akcií, důležité je pro ně "TEĎ", po nahrabání ať přijde klidně potopa. Ekonomové nesmí - dostali by přes hubu.
Banky se snaží klientům nacpat co nejvíc dluhů. Ti už ale téměř nejsou schopni další dluhy přijímat.
V potížích se právě teď ocitly dva velké hedgeové fondy.
Vítejte do Kondratěvovy zimy. (Chudák, za to, že rozuměl ekonomice, umřel v gulagu.)
Nikdo neví, jak dlouho současný stav vydrží. Jediné, co je jasné, je to, že to nebude věčně. ČEZ bude možná za 500, možná za 100, možná za 1000 (ale chleba bude třeba stát 150). Čekal bych všechno, kromě dlouhodobé stability.
Pokud bych v určité krátké době potřeboval peníze, koupil bych raději dluhopisy. Ale jen krátkodobé, rozhodně ne dlouhodobé. (V USA se připravuje obnovení 30letých dluhopisů - to je hodně negativní sígnál.)