No ony nejsou peníze jako peníze. Něco jného je M1 nebo M2 a něco jiného jsou peníze procházející příslušným účtem centrální banky. To, co komerční banky půjčí, to do nich musel nejdřív někdo vložit. A to teprve mohou banky půjčit dál. (Po uložení určitého procenta do povinných rezerv.) Kdyby to bylo, jak říká magik, tak by nebylo potřeba navyšovat likviditu bank, aby mohly poskytovat úvěry.
Tím ale nové peníze nevznikly. A vzhledem k tomu, že si je (zpravidla) nikdo v tašce neodnáší, tak vlastně ze systému komerčních bank ani neodešly a tudíž nevznikly. Banka dlužníkovi jenom otevře účet, a když ho dlužník čerpá (tím že platí bezhotovostně z účtu na účet), tak se jenom mění účetní položky. Co se na jednom účtu objeví jako dluh, automaticky se na jiném účtu objeví jako vklad. To je ale jenom účetnictví - podobně by se mohl pekař domluvit s krejčím, že si nebudou platit penězi, ale že si zavedou sešit, do kterého si budou průběžně zaznamenávat a zaúčtovávat pohledávky, a jejich mikroekonomický minisystém bude fungovat jako finanční minioběh, aniž by si někdo troufnul tvrdit, že takhle vznikly skutečné peníze. Pravda se totiž ukáže v okamžiku, když se jeden z nich stane výrazným věřitelem a bude chtít po tom druhém, aby mu ten účetní rozdíl vyplatil ve skutečných penězích.
Teď to už doufám všem docvaklo ;-) A komu by se to pořád ještě zdálo divné, tak si projděte statistiky ČNB a porovnějte mezi sebou dluhy domácností a nefinančních institucí s peněžními agregáty. A zjistíte, že zákony zachování platí. Nebude tam samozřejmě ideální shoda, plus mínus nějaká ta procenta tam vždycky budou falírovat, protože ten celý systém rozhodně není triviální. Právě naopak.
Díky tomu, že banky vlastně poskytují vzájemné zaúčtování podobně, jako by to dělal krejčí s pekařem, vzniká iluze mnohem většího množství peněz než kolik jich skutečně je. A povinné rezervy jsou od toho, aby se to zaúčtovávání nemohlo množit donekonečna. (Pro vzdělané - připomeňte si z mat. analýzy konečné součty nekonečných exponenciálních řad se základem menším než jedna. Odečtení na povinné rezervy zajišťuje, že základ je menší než 1.)
