Příspěvky nebo odpovědi uživatele Kominík

Poslanecká sněmovna zřejmě bude hlasovat o návrhu usnesení, které by konstatovalo, že rozvoj české jaderné energetiky je v zájmu české společnosti a jejího dalšího rozvoje. V dnešním rozhlasovém pořadu rádia Impuls Impulsy Václava Moravce to řekl poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Uvedl, že návrh usnesení připravuje jeho stranický kolega Jan Klas a že on ho podpoří. http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=321555

24. července 2008 - tisková zpráva (po uzavření trhů), konferenční hovor pro analytiky (18:00)

ale rovněž dnes BL09 na EEX nové all time high ...

http://www.e15.cz/udalosti/pacesova-zprava-o-jadru-je-treba-rozhodnout-hned-33683/

A vzhůru stále dál a dál. Dnes na EEX Baseload 2009 již atakuje úrovně 81,45 EUR/MWh. Trend je zatím jednoznačný, každý den nová maxima.

... a spořitelna stále neukazuje svůj offer ve 100.000ks ani nad 1350 !!

Tak už i Wood doprodal dnešní order od klienta a začal kupovat. A spořitelna ani na 1330 nic.

Nechci nic zakřiknout, ale jakoby se nám tu konečně něco odšpuntovalo.

dnes prozatím bez svého již typického agresivního offeru, naopak dokonce kotuje, jakoby měla obrácený úmysl (v popředí na poptávce, poslední na nabídce).

a už se nám tam v přehledu obchodů řadí známé nepovinnostní obchody nadstandardních objemů na cenové úrovni 1310 ...

na EEX i na PXE Baseload 09 na novém rekordu nad 76,50 eur/MWh

J&T komentář ke včerejšímu obchodování: TEF O2 CR dnes padla pod 500Kč hranici, zřejmě dozajišťování na realitních titulech může stát i za tímto poklesem, kdy se investoři zbavují likvidnějších titulů, aby ustály nejvíce ohrožené pozice na druhosledových titulech.

Za současné politické konstelace, kdy se Topolánkovi rozpadá většina s lidovci a zelenými, by každý hlas, který by zemanovci dokázali urvat pro Topolánkovu vládu, měl pro koalici cenu zlata. "Pokud by se Topolánkova vláda změnila na menšinovou, nebyla by jí vyslovena nedůvěra. Někteří poslanci ČSSD by se takového hlasování nezúčastnili," tvrdí jeden z lidí blízkých Zemanovi. Důvodem je to, že vláda bez zelených by například mohla rozhodnout o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín či prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. http://zpravy.idnes.cz/milos-zeman-se-vraci-jeho-spojenci-maji-plan-fz0-/domaci.asp?c=A080611_224621_domaci_mia

Někdy v polovině ledna se nechal slyšet náměstek MPO Hünner, že stát nebude prodávat celých 7% vzhledem k vyšší realizované ceně prodeje než byla původně kalkulována. Následně sice byla tato zpráva dementována samotným Kalouskem s tím, že akcie státu podle vládního usnesení prodává MF, tedy on, a nikdo z MPO tudíž není kompetentní se k prodeji vyjadřovat. Od té doby se ze strany státu nikdo neodvážil prodej nijak komentovat (s vyjímkou samotného Kalouska, který se v rozhovoru pro E15 pochválil: "A nesmíte zapomínat na akcie ČEZ, které excelentně prodávám. Ke zděšení všech finančních spekulantů a navzdory všem skeptikům.") Tipnul bych si, že blíže k pravdě je Hünner a Kalousek se jen snažil mlžit v rámci své metody "mazaného" prodeje.

A pak by preferoval, aby jeho kabinet rezignoval a dovládl jisté období, například české předsednictví unii jako vláda v demisi: ,,Předčasné volby by byly možné jedině po dohodě stran. To je velmi složité. Menšinová vláda je krvavá cena." Podle premiéra je však samozřejmě možné, že se během měsíců přeskupí politické síly, že pnutí v menších stranách, především u zelených, přerostou a oni odejdou z koalice: ,,Je potřeba s tím počítat, mít připraveny scénáře. Má to cenu řešit, až to přijde. Je však třeba být připraven." zdroj: www.e15.cz

Kancléřka Angela Merkelová považuje plánovaný konec německých jaderných elektráren v roce 2021 za absolutně chybný. Podle Merkelové je Německo jedinou zemí, která se chce jaderné energie vzdát.,,Aby lidé i v budoucnosti byli schopni energie zaplatit, Německo nemůže vsadit pouze na import," řekla Merkelová v pondělí na jednání předsedů německých konzervativců (CDU/CSU) v bavorském Erdingu. Konzervativci kvůli dramaticky stoupajícím cenám energie žádají o prodloužení provozu německých atomových elektráren. Sociální demokraté jsou proti. Nechtějí změnit koaliční dohodu z roku 2000, kdy se s dodavateli energie a Zelenými dohodli na konci jaderné energie v roce 2021. Odpovídající zákon předepisuje každé z ještě provozovaných jaderných elektráren množství zbývající energie, kterou může vyrobit, než končí provozní povolení. ,,Vyvážený mix energie je základem pro její příznivé ceny, bere-li se v úvahu vývoj cen elektřiny a ochrana klimatu. K tomu je nutné prodloužení provozu našich bezpečných jaderných elektráren," zněla společná deklarace, kterou konzervativci schválili. Angela Merkelová chce dodržet rozhodnutí předcházející vlády. ,,Já podmínky smlouvy plním," řekla po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v bavorském Straubingu. Dodala však, že osobně považuje tento krok za nemoudrý. Podle ní je Německo mezi zeměmi G-8 jediné, které jde touto cestou, a na mezinárodním poli tomu nikdo nerozumí. Sarkozy řekl, že vzhledem k explodujícím cenám ropy a plynu je jaderná energie ,,řešením budoucnosti". Francie by proto chtěla spolu s Německem stavět jaderné elektrárny nové generace. Rozhodnutí ale podle Sarkozyho leží na Německu. zdroj: www.e15.cz

Premiér Mirek Topolánek připustil možnost menšinové vlády v případě, že se mu nepodaří dosáhnout kompromisu s poslanci všech tří vládních stran, kteří nepostupují ve shodě s většinou koalice.

Pokud podle IEA svět se změnami technologií a lepším využíváním zdrojů energie nezačne co nejdříve, pak riskuje, že do roku 2050 se zvýší uhlíkové emise až o 130 procent. Pokud má být ovšem splněn cíl snížení emisí do roku 2050 na polovinu, cena těchto emisí by se musela podle IEA zvýšit na 200 dolarů za tunu, v krajním případě až na 500 dolarů. Nyní však cena povolenky na trhu dosahuje sotva 30 dolarů.

z předchozích 1525 a nechává doporučení "outperform".

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/premierova-dovolena-topolanek-se-setkal-s-j-t-i-cez_63591.html

Japonská skupina Toshiba (od r. 2006 vlastník americké fy. Westinghouse Electric) reálně očekává během příštích 7 let objednávky na stavbu 33 nových jaderných bloků. Dle prezidenta společnosti p. Atsutoshi Nishidy se tímto zvojnásobí obchodní příjmy Jaderné divizena na více než 6,1 miliardy EUR do roku 2021. Společnost chystá nové investice do výrobních závodů v Keihninu v Japonsku, které vyrábí komponenty a zařízení pro jaderné elektrárny. Největí zakázky Toshiba očekává z USA, Číny, Jižní Afriky a z Velké Británie. Z 31 žádostí o předběžnou licenci na stavbu a provoz JE v USA (tzv. COL) 16 projektů uvažuje s typem reaktoru AP-1000 a 2 projekty s ABWR. Toshiba již v současnosti má uzavřené kontrakty na dodávku 6 jaderných bloků AP-1000 a 2 bloků ABWR do USA a 4 bloků AP-1000 do Číny. Pro výstavbu bloků ABWR v USA se chystá založit novou společnost, do které jsou připraveni investovat pro začátek 190 mil.EUR.

Příznačné taky je, jak Bursík "elegantně" utekl z otázky, zda oddalováním rozhodnutí o dalším jádru nehrozí úplné vytížení dodavatelů jaderné technologie jinde po světě. Téměř se chce zdát, že si toho je Bursík moc dobře vědom a proto zdánlivě nesmyslně blokuje ve vládě dostavbu Temelína, zdánlivě jde o 2 roky do konce mandátu téhle vlády, co to je proti více jak deseti letům celé realizace. Jenže právě už v roce 2010 bude situace na trhu s dodávkou jaderné technologie vypadat úplně jinak a zpoždění se pak může ještě protáhnout. Bursík není hloupý a obávám se, že právě o to mu jde. O aktuálním kvasu na trhu s dodávkami jaderné technologie svědčí např. následující - americký Westinghouse dostal loni (?) zakázku na 4 bloky (2 elektárny) v Číně, před pár měsíci pak kontrakt na 2 bloky AP1000 v Georgii (USA), mimochodem první nová elektrárna na uzemí USA po 30 letech a minulý týden dostali další kontrakt na 2x AP1000 v Jižní Karolíně. Současně již Westinghouse pracuje také v Jižní Africe (Koeberg, Cape Town) a jeho kapacity se tak začínají plně saturovat.

"Říkat, že je teď nutné rozhodnout o jádru v momentě, kdy máme přebytek instalovaného výkonu a jsme druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě, je úplně scestné."a na jiném místě:"Průměrná doba projektové přípravy a výstavby jaderné elektrárny od rozhodnutí po spuštění je čtrnáct let."http://www.e15.cz/rozhovory/martin-bursik-dalsi-temelin-vyvoji-technologii-nepomuze-29345/

Pokud bude nějaká firma stavět v Česku další jaderné reaktory, nejspíš se to neobejde bez ruského Gazpromu. Zatímco se čeští politici hádají, jestli dají přednost jádru před novými elektrárnami na zemní plyn, ruský plynárenský obr v tichosti zvyšuje svůj vliv na tuzemském trhu. Styčnou společností, přes níž Gazprom hájí své zájmy v Česku, představuje strojírenský koncern OMZ. Jeho vlastníkem je finanční skupina Forpost-Management se státní účastí, veškerý rozvoj však financuje Gazprombanka. OMZ v Česku vlastní Pilsen Steel a Škodu JS (dřívější divizi jaderného strojírenství plzeňské Škody) - tuzemského specialistu na zařízení pro jadernou energetiku. Vzhledem k tomu, že stavba jaderné elektrárny představuje významnou investici, každý stát dbá na to, aby se projektu zúčastnilo co nejvíce domácích výrobců. Účast Škody JS a tím i Gazpromu na projektu dostavby Temelína je tedy téměř jistá. Průnik plynárenské firmy do jaderného byznysu, jak jej ukazuje Gazprom, přitom není nijak ojedinělý.

,,V celém světě jsou jen tři velké společnosti, které umí vyrábět zařízení pro jaderné elektrárny. Pokud evropské státy nezareagují včas, zahltí je poptávka po jaderných reaktorech z Číny, Ruska, Spojených států a Indie, kde už jsou přípravy ambiciózních jaderných programů v plném proudu," varoval na jaderném fóru Walter Hohlefelder z energetického gigantu E. ON.

Ani kdyby se už letos rozhodlo o výstavbě jaderných bloků v Temelíně, hrozící problémy tuzemské energetiky se jen tím zdaleka nevyřeší. Do provozu by se totiž uváděly po roce 2020, kdy může podle prognóz společnosti ČEZ scházet na českém trhu především v důsledku odstavování dosluhujících uhelných elektráren až 70 miliard kilowatthodin elektřiny. To je téměř stejné množství, jaké se vyrábí dnes. V té době však bude mít Jaderná elektrárna Dukovany za sebou čtyřicet let provozu, o deset více, než na kolik se projektovala. Může se tedy stát, že nové temelínské reaktory fakticky jen nahradí odstavované dukovanské. Případné prodloužení jejího provozu – ředitel Zdeněk Linhart počítá až se šedesáti roky – tak hrozbu nedostatku proudu pouze zmírní. Evropské země plánují postavit do roku 2020 nejméně 95 jaderných bloků. „Budou mít vůbec výrobci nejpoužívanějších tlakovodních reaktorů, americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport, dostatečné kapacity?“ upozornil na první riziko nynější renesance jaderné energetiky Aleš John, náměstek ředitele divize Výroba elektrárenské společnosti ČEZ. „Masivní výstavba jaderných bloků ve světě zahájená v 50. letech o tři desetiletí později skončila. Od té doby zájem studovat jaderné obory klesá. Chybí celá jedna generace odborníků a je otázka, komu odcházející předají své zkušenost.“ Kvalifikované lidi nyní velice obtížně hledají všichni producenti energetických, a nejenom jaderných zařízení, připomíná docent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT Jaroslav Zeman: „Za desetiletí stagnace se řada konstrukčních týmů rozpadla a skončily i firmy schopné vyrábět jadernou techniku. Desítka studentů, kteří přicházejí rok co rok na naši fakultu a seznamují se s jadernými technologiemi, sotva postačí potřebám jaderných elektráren, bez nichž se, jak dnes uznávají i politikové, v budoucnu neobejdeme.“ Obdobným problémům čelí například i v Německu, kde se v poslední době zvedá odpor veřejnosti i vůči výstavbě nových uhelných elektráren. Inženýrů se tam obecně nedostává pro všechny druhy elektráren, napsal před časem deník Süddeutsche Zeitung. „A vysoké školy zavírají jaderné obory, byť provozovatelé atomových elektráren nabízejí i přes současný program jejich útlumu práci až na 60 let,“ poznamenal.

Ani kdyby se už letos rozhodlo o výstavbě jaderných bloků v Temelíně, hrozící problémy tuzemské energetiky se jen tím zdaleka nevyřeší. Do provozu by se totiž uváděly po roce 2020, kdy může podle prognóz společnosti ČEZ scházet na českém trhu především v důsledku odstavování dosluhujících uhelných elektráren až 70 miliard kilowatthodin elektřiny. To je téměř stejné množství, jaké se vyrábí dnes. V té době však bude mít Jaderná elektrárna Dukovany za sebou čtyřicet let provozu, o deset více, než na kolik se projektovala. Může se tedy stát, že nové temelínské reaktory fakticky jen nahradí odstavované dukovanské. Případné prodloužení jejího provozu – ředitel Zdeněk Linhart počítá až se šedesáti roky – tak hrozbu nedostatku proudu pouze zmírní. Evropské země plánují postavit do roku 2020 nejméně 95 jaderných bloků. „Budou mít vůbec výrobci nejpoužívanějších tlakovodních reaktorů, americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport, dostatečné kapacity?“ upozornil na první riziko nynější renesance jaderné energetiky Aleš John, náměstek ředitele divize Výroba elektrárenské společnosti ČEZ. „Masivní výstavba jaderných bloků ve světě zahájená v 50. letech o tři desetiletí později skončila. Od té doby zájem studovat jaderné obory klesá. Chybí celá jedna generace odborníků a je otázka, komu odcházející předají své zkušenost.“ Kvalifikované lidi nyní velice obtížně hledají všichni producenti energetických, a nejenom jaderných zařízení, připomíná docent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT Jaroslav Zeman: „Za desetiletí stagnace se řada konstrukčních týmů rozpadla a skončily i firmy schopné vyrábět jadernou techniku. Desítka studentů, kteří přicházejí rok co rok na naši fakultu a seznamují se s jadernými technologiemi, sotva postačí potřebám jaderných elektráren, bez nichž se, jak dnes uznávají i politikové, v budoucnu neobejdeme.“ Obdobným problémům čelí například i v Německu, kde se v poslední době zvedá odpor veřejnosti i vůči výstavbě nových uhelných elektráren. Inženýrů se tam obecně nedostává pro všechny druhy elektráren, napsal před časem deník Süddeutsche Zeitung. „A vysoké školy zavírají jaderné obory, byť provozovatelé atomových elektráren nabízejí i přes současný program jejich útlumu práci až na 60 let,“ poznamenal.

s topolánkem problém je, sice občas před novináři prohodí, že jaderky jsou potřeba, ale skutečnost je taková, že má ve své vládě zelené se 6 poslanci ve sněmovně a nechal si od nich vnutit do programového prohlášení vlády stop novému jádru a stop prolamování limitů těžby uhlí, a teď když už se snad i zbytek Evropy začíná pomalu probouzet a přicházet znovu jádru na chuť (Finsko, Švýcarsko, Francie, Itálie), tak náš premiér drží křehkou vládu, místo aby bouchnul do stolu ... jsem zvědav až za pár týdnů dostane vláda na stůl výsledek Pčesovy komise k výhledům energetické politiky státu, jak to bude Mirek s Martinem řešit

to Zilvar: "energetikem" se náš premiér kdysi nazval sám, asi měl na mysli své podnikání před vstupem do politiky, ale dnes mu je evidentně bližší udržení křehké koalice s zelenými bezmozky, než dát na řešení problému energetické pasti od skutečných odborníků na energetiku

Česká spořitelna na nabídce s cenou 1330Kč v objemu 100.000ks, Kalousek se nám zase probudil?

No a než se ti naši bulíci (politici) dohodnou, že dostavit 3. a 4. blok Temelína je nutnost, tak nebude kdo by to zrealizoval, protože všechny firmy zabývající se výstavbou jaderek budou mít plné kapacity na několik let dopředu. Nakopat "energetika" Topolánka do řiti by to chtělo!

souhlas s první částí, čez je určitě jen jedním z hráčů na fx trhu, o vlivu jeho zajišťovací operace přes loňský podzim a zimu bych si dovolil s nevýznamností nesouhlasit  :-)

tak k tomu jen dodám, že důvodem posílením koruny proti euru k současné úrovni 25 EUR/CZK je zejména (samozřejmě kromě i jiných vlivů) realizace zajištění kurzového rizika tržeb ČEZu na několik let dopředu (!!), které tato společnost prováděla potichu již od sklonku léta 2007, podle objemů těchto obchodů se dá usuzovat, že nejspíš nešlo jen o zajišťování tržeb inkasovaných v EUR, ale právě i o uzamčení kurzu EUR/CZK pro korunové tržby (jelikož se dá předpokládat, že není důvod proč by cena elektřiny v ČR neměla kopírovat německé ceny i nadále), takže ten vliv posilování koruny by nemusel mít až takový dopad

"V našich předpokladech proto uvažujeme stabilní dividendu ve výši 50 Kč na akcii. Při naší cílové ceně to činí dividendový výnos 7,8%. Celková nová předpokládaná výše dividend do budoucna je tak nad našimi původními odhady. Při našich predikcích v souladu s vyjádřením vedení společnosti nepředpokládáme možnost zpětného odkupu akcií,“ uvedl analytik Cyrrusu, Ondřej Moravanský.

New York 22. května (ČTK) - Mezinárodní agentura pro energii (IEA) chystá razantní snížení odhadovaného růstu těžby ropy ve světě. Napsal to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). IEA zahájila rozsáhlou studii stavu největších ropných polí. Byť výsledky patrně nezveřejní dříve než v listopadu, podle WSJ už je teď jasné, že v budoucnu by mohl být vztah mezi nabídkou a poptávkou ještě napjatější. Ceny ropy už delší dobu stoupají na stále nové rekordy a dnes cena referenčního kontraktu na americkou ropu vůbec poprvé pokořila hranici 135 dolarů za barel. S růstem cen se prohlubuje i pesimismus ohledně stability zásobování a pokud IEA přehodnotí názor na budoucí těžbu, vyvstává otázka, zda těžební firmy budou schopny držet krok s růstem poptávky. Obavy z příliš křehké rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po ropě dal ve středu najevo americký ministr energetiky Sam Bodman. Ten odmítl názor, že za vysokými cenami ropy je spekulace, jak se čas od času objevuje. "Když se podíváte na čísla, tak těžba ropy se prakticky nemění. Je ale jasné, že poptávka po ropě se ve světě zvyšuje," řekl Bodman. IEA až dosud předpovídala, že těžba ropy ve světě se bude zvolna zvyšovat a udrží krok s růstem poptávky. Z nynějších zhruba 87 milionů barelů denně by se tak měla těžba do roku 2030 dostat minimálně na 116 milionů barelů. Agentura se ale nyní obává, že kvůli zastarávání polí a nedostatečným investicím se v roce 2030 možná nebude těžit ani 100 milionů barelů denně. IEA je patrně nejrespektovanější organizací, co se monitoringu trhu s ropou týče. Pokud se tedy potvrdí to, o čem nyní píše americký list, pak lze čekat odpovídající dopady na trh. Ten má už takové obavy z narušení plynulosti dodávek, že obchodníci poptávají větší množství ropy prakticky při každém výraznějším poklesu ceny. Mnohé napovídá i skokové zvýšení ceny termínových kontraktů na dodání ropy po roce 2015.

A můžeš prosím zdejšímu fóru jen tak naznačit, co by udělala taková cena elektřiny na 100+ EUR/MWh s fair value akcie ČEZu? Kolik je citlivost této fair value na ceně el.energie?

otázka nakolik je to spekulativní bublina a nakolik dlouhodobá změna v poptávce (Čína, Indie) a nabídce (politika OPEC, celosvětové zanedbání investic do údržby a modernizace těžebních technologií), tak třeba tahle zpráva moc o krátkodobé spekulaci nevypovídá: Mezinárodní agentura pro energii (IEA) chystá razantní snížení odhadovaného růstu těžby ropy ve světě (WSJ)

po rekordu na ropě nad 135 US$/br v noci v Asii dnes nový rekord i na ceně elektřiny v Evropě - baseload 2009 na EEX poskočil o 1,5 EUR na úroveň nad 74 EUR/MWh !!!!

a následně co se děje s elektřinou na eex a pxe? to je mazec!!

roste na eex nad 71 EUR/MWh (baseload na 2009 a 2010),  nad 71 EUR/MWh zobchodován dnes i baseload 2010 na pražské PXE

British Energy Group Plc, obdržela nabídky na převzetí. Jedna je od společnosti Suez SA a druhá je společná nabídka od německého RWE a španělského Iberdrola. Obě nabídky mají vyšší hodnotu na akcii, než na které British Energy 15. května uzavírala. To dává společnosti hodnotu přes 10.8 miliardy EUR. (Bloomberg)

důvod?

Oficiálně se novým majitelem tří stovek budov o celkové ploše 632 tisíc metrů čtverečních stává Bohemia Real Estate Investments, s.r.o. (BREI). V obchodním rejstříku jako jednatel společnosti, která má základní kapitál 200 tisíc korun, figuruje Petr Čížek (31). Registrována byla BREI loni v květnu. Už na podzim 2006 byla přitom zmiňována jako investor, který koupil významnou část portfolia 21 budov ČSOB v regionálních městech. Většina renomovaných realitních firem se minulý týden nechtěla k BREI oficiálně vyjadřovat s odkazem na spekulace, které se kolem možných vlastníků vynořují. ,,Informaci, zda má pan Čížek tiché společníky, nemáme potvrzenou, ani vyvrácenou. Nicméně jde o velmi atraktivní realitní portfolio a domníváme se, že pokud by za BREI stál některý z větších a známých investorů, tak se ke své investici v nejbližší době přihlásí," uvedl realitní expert, který si přál zůstat v anonymitě. Podle dalších realitních firem má za společností stát týž majitel, který vlastní leteckou společnost Sky Europe. Mailem redakce dostala seznam nemovitostí v převážně malých regionálních městech. Podle Lucie Pavláskové z BREI jde většinou o budovy, jejichž nájemci jsou finanční instituce.

"A nesmíte zapomínat na akcie ČEZ, které excelentně prodávám. Ke zděšení všech finančních spekulantů a navzdory všem skeptikům."

Současná úvěrová krize, která se objevila loni v létě, už odeznívá a její konec je na dohled. V rozhovoru se švýcarským nedělníkem Sonntagsblick to řekl šéf německého ústavu Deutsche Bank Josef Ackermann. Podle něj by se realitní trh v USA, který je příčinou problémů, měl už ve druhém pololetí začít vzpamatovávat.

"Myslím, že se blížíme konci finanční krize," řekl Ackermann. "Není ještě úplně u konce, ale vývoj ve Spojených státech je povzbudivý," sdělil šéf největší německé banky. Američané podle něj zvolili pragmatický postoj k řešení krize, takže výsledky se dostaví. "Efekt bychom měli pocítit už ve druhém pololetí a dočkat bychom se měli i výrazného oživení amerického realitního trhu," řekl Ackermann.

Ceny ropy se v pátek dostaly na nový rekord a barel referenčního typu West Texas Intermediate (WTI) se vůbec poprvé dostal nad 127 USD. Cena severomořské ropy Brent vzrostla těsně ke 126 USD.

celkem má tedy stát po rekordním pondělku prodáno už 3,33% emise

Stát v pondělí prodal 0,63 % (tj. 3,7 mil. ks) akcií ČEZ (SCP)

A to je právě to, co jsem nikde nenašel - jestli těch 7 miliard očekávali ti zmiňovaní analytici za celé portfolio prodávaných nemovitostí, nebo jen za tu teď aktuálně prodanou část. Jestli za všechno a jaksi si jen nevšimli, že některé nemovitosti z původně určených k prodeji (Olšanská) prozatím zůstali i nadále v majetku, tak by to byl diletantismus snad až příliš velký.

Jinak je ještě dobré zmínit nejen fakt, že účetní ocenění v majetku společnosti bylo nižší než prodejní cena (zisk 400 miliónů korun), ale rovněž pozitivní dopad na strukturu aktiv. I kdyby se ty nemovitosti prodali v účetní hodnotě, je pro společnost z důvodů nejrůznějších poměrových ukazatelů jistě lepší mít v aktivech 4 mld finančních prostředků (cash) než nepotřebný hmotný majetek (baráky) ve stejné výši. Navíc v době zvýšené nejistoty na realitním trhu.

tak baseload na 2009 se obchoduje po 70 EUR za megawatthodinu už i v Praze na PXE

Podle analytiků je však cena převyšující 4 miliardy málo a Telefónica za ně mohla získat o 2 až 3 miliardy korun více. "Očekávali jsme, že prodej vynese přibližně 7,1 miliardy, zatímco účetní hodnota realit je okolo čtyř miliard korun," uvedl analytik České spořitelny Radim Kramule. Někteří z analytiků dokonce čekají mírný pokles ceny akcií firmy. O dvě miliardy větší prodejní cenu realit však očekával také analytik firmy Atlantik FT Milan Vaníček.

Na trh pozitivně působí nové doporučení od Morgan Stanley, kteří doporučují prodat maďarské akcie a koupit české. Nejlepšími českými akciemi jsou podle Morgan Stanley emise ČEZ a TEF02.