Prosím, každého, kdo není Rup, aby udělal něco pro sebe a tento příspěvek nečetl, natož aby na něj reagoval.
... jednoduše extenduje možnosti bádání/poznání a to takovým způsobem a v takovém rozsahu, který je člověku bez Víry nepřístupný.
Všimni si například funkčního významu Víry v matematice - bez primárních axiomů nelze vůbec matematiku postulovat. Primární axiomy přitom nevznikli indukcí (poznáváním od konkrétního směrem k obecnému) ale ryzí dedukcí. Fyzika je na tom "ještě hůř" - což mimochodem, dovol mi nyní políček ateistické vědě přímo do tváře, krásně vyplynulo v momentě, kdy celou fyziku kosmu ovládl katolický mnich se svou teorií velkého třesku, za níž mimochodem dostal nobelovku.
Osobně jsem toho názoru, že Víru je nutné postulovat negativně (tj. jako ultimátní odmítnutí možnosti jakéhokoli ultimátního konceptu) a nikoli pozitivně (tj přes vymezení objektu víry). Jakékoli pozitivní uchopení Víry je pouhým modlářstvím.
Ty zde útočíš na náboženská dogmata zdánlivě z pozice negování, ale věřím, že jsi dost přemýšlivý na to, abys uznal, že ve skutečnosti toto téma definuješ pozitivně. Jednoduše řečeno: dostal ses do situace, kdy už jsi tolikrát a tak jasně promyslel a překonal všechny pozitivní postuláty náboženských dogmat; a navíc tolikrát a tak jasně rozprášil všechny jejich zastánce, žes sám částečně rezignoval na pochybnost a nahradil ji sílící jistotou o neexistenci (Věřit, že Bůh není je ale principielně stejně bezzubé jako věřit v opak).
Nyní to vypadá, že Víra má snad smysl a hodnotu, ale (pojem/koncept) Bůh nemá hodnotu žádnou. Nyní tuto otázku nebudu dál rozvádět, ale zatížím Tě kategorickými výroky: 1) Víra a Bůh rozhodně nejsou totéž a 2) Konstrukce konceptu Bůh má smysl a naplňuje hodnotné účely.
V případě zájmu o pokračování diskuse asi spíš mail Dionysos@seznam.cz
LZ
