Během prosincové „smršti“ se český parlament, kromě jiného, usnesl na zvýšení porodného a rodičovských přídavků. Rodič, který se stará o dítě, resp. jehož dítě nechodí do jeslí či školky, by měl mít nárok na zhruba sedm a půl tisíce čistého měsíčně, a to až do čtyř let věku dítěte. Už dnes je u nás „rodičovská dovolená“ nejdelší na světě, zvýšení rodičovských dávek by přišlo na nějakých 12 miliard, spíše však více, protože by se více lidí o dávku hlásilo. Hlavní motivací poslanců bylo zvýšit atraktivitu rodičovské dovolené a zvýšit tak nízkou míru porodnosti v Čechách. Po několika týdnech se však vláda, či alespoň její premiér, vysokých výdajů na rodičovské dávky zalekl a přislíbil, že se celý návrh pokusí zastavit v Senátu. Jde o hezký příklad nekonzistentnosti politiků (ne nutně premiéra, ten není poslancem a o návrhu na zvýšení rodičovských dávek proto nehlasoval). Odvolám, co jsem slíbil je normální způsob uvažování.
Nicméně v tomto případě si můžeme zaspekulovat, že politici nejsou hloupí, ale naopak mimořádně rafinovaní: Možná se dohodli, že zkusí zvýšit porodnost pomocí triku, který je nakonec nebude nic stát. Napřed slíbili vyšší porodné a vyšší rodičovské dávky. Stalo se to zrovna vhodně před Vánoci, kdy jsou noci nejdelší a lidé tráví více času doma. Všechny sliby pak politici odvolali až na Nový rok, kdy stejně nikdo není schopen vnímat, co v té televizi říkají.
Mezitím, ve vánočním týdnu, se mladé rodiny těšící se na vyšší dávky činily a za devět měsíců se můžeme těšit na várku novorozenců. Takže malý babyboom bude. A zadarmo. Není to geniální?
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Ondřej Schneider
