Příspěvky nebo odpovědi uživatele uhlobankrot

Jedna z nejdůležitějších soukromých nadací na podporu vědy a vzdělávání v Rusku, fond Dinastija, se ocitla na pokraji zániku. Ministerstvo spravedlnosti ji totiž označilo nálepkou "zahraniční agent", protože dostává peníze ze zahraničí. Zakladatel a hlavní sponzor nadace, někdejší telekomunikační magnát Dmitrij Zimin (82), následně uvedl, že s financováním ruské vědy chce skončit, protože se ho postup úřadů dotkl. Podle něj každý ví, že nadaci platí z peněz, které má uloženy v zahraničí, úplně stejně jako ruský stát.

"Dinastija je jediná nadace v Rusku, která peníze nedostává, ale rozdává," upozornil Zimin, který podle médií každoročně vydával na osvětu a na podporu talentovaných vědců a studentů z vlastní kapsy deset milionů dolarů (asi čtvrt miliardy Kč).

"Moje peníze jsou v zahraničí, což jsem nikdy netajil. Ale i Rusko má peníze uloženy v zahraničí. Ale utrácet své osobní peníze pod hlavičkou jakéhosi mně neznámého cizího státu samozřejmě nebudu. Končím," uvedl Zimin, který jmění získal jako zakladatel jedné z velkých telekomunikačních firem, Vimpelcom. Současně poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu - v životě prý nedostal tolik projevů vděčnosti jako nyní.

Co dál?

O dalším osudu nadace se má rozhodnout na zasedání jejího vedení 8. června. Fond však sotva přežije bez Ziminových příspěvků. Aféra dolehla až ke zdem Kremlu, ten ale veškerou kritiku poměrů odmítl.

"Pokud Zimin dostává peníze z ciziny, pak je v souladu se zákonem zařazen mezi zahraniční agenty. To neznamená zákaz jeho činnosti. Ať už se fond zavře, nebo nezavře, je to jeho vlastní rozhodnutí. Nesvědčí to o žádné nedokonalosti našich zákonů," prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Kde je pravda?

Fond Dinastija podporuje projekty v ruské vědě a školství od roku 2002. Na jeho podporu se vyslovila desítka členů Ruské akademie věd a 18 členů-dopisovatelů v dopise ministerstvu spravedlnosti. Uvedli, že činnost fondu je zcela transparentní a "nemá nic společného se zájmy cizích států", jakkoli je financována ze Ziminových prostředků na zahraničních účtech. Cílem je zachránit domácí talenty pro ruskou vědu. Bez pomoci nadace mnoho mladých výzkumníků nejspíše odejde do zahraničí.

Rusko začalo bránit nevládním a neziskovým organizacím v kontaktech se zahraničím od roku 2012, kdy se svého třetího mandátu v čele státu ujal Putin. Moskva tvrdí, že západní státy se snaží destabilizovat politický systém a zpochybnit tradiční hodnoty ruské společnosti. Hanlivou nálepku "zahraničního agenta", používanou za stalinských dob, však zatím dávalo organizacím působícím v ruské politice, které využívají zahraničních grantů.

Zákon o zahraničních agentech nově doplnil zákon o "nežádoucích organizacích", který dává úřadům pravomoc bez rozhodnutí soudu zakázat působení zahraničních spolků v Rusku.

ČTK

Všechny ruské kosmické rakety, které v posledních letech stihla havárie, startovaly bez požehnání od bajkonurského popa ruské pravoslavné církve. Napsal to kazašský list Metro s odvoláním na duchovního Sergije, který stojí v čele duchovní správy hlavního bajkonurského pravoslavného kostela. Rusko má kosmodrom v Bajkonuru v pronájmu do roku 2050.

"Kosmické rakety stíhá katastrofa jen tehdy, když jim církev nepožehná," konstatoval Sergij, který ruským nosným raketám žehná už od roku 1998. O tom, která raketa ceremoniál podstoupí, rozhoduje podle ruských médií konstrukční kancelář, jež předává hotové rakety agentuře Roskosmos.

Za poslední tři roky ruský kosmický program utrpěl řadu těžkých nezdarů v podobě ztráty několika komunikačních a navigačních družic i výzkumné sondy k jednomu z měsíců Marsu. Velký skandál vyvolal červencový neúspěšný start nosné rakety Proton, která měla vynést na oběžnou dráhu tři družice navigačního systému Glonass. Zkáza nákladných družic odstartovala plány na zásadní reformu celého kosmického průmyslu.

Ruská média v poslední době přinesla řadu zpráv o rostoucím vlivu pravoslavných duchovních na kosmický program. V červenci například armáda jmenovala do vysoké manažerské funkce polárního kosmodromu v Plesecku pravoslavného popa. Duchovní Artěmij Emke se stal pobočníkem velitele pleseckého kosmodromu, který spravují ozbrojené síly. Základna slouží hlavně ke startům vojenských a špionážních družic.

ČTK

Je to demografická záhada i pro experty: za posledních dvacet let ubylo v Rusku 7 milionů lidí, asi 5 procent celkového počtu. Jak se to stalo?

Pro Rusko to může znamenat do budoucna obrovský problém – už jen proto, že jeho sousedi takové problémy nemají, spíš naopak. Například takový Irán: za stejnou dobu, kdy v Rusku ubylo 5 procent populace, vzrostla ta iránská o 37 procent! Zdá se vám to číslo úbytku populace pořád ještě nízké? Tak ještě jednou pro srovnání – jde o podobné číslo, jaké představovaly sovětské ztráty za II. světové války…

Kam tito lidé zmizeli? Je to zvláštní, ale vlastně to nikdo pořádně neví. Za mnohé může emigrace – kvůli chudobě se z Ruska velké množství obyvatel odstěhovalo, zejména v 90. letech. Ale tyto údaje vlastně nikdo přesně nezná. Mnohem větší vliv na úbytek Rusů má děsivá demografie této země.

Nepopsatelné...

Slovo „děsivý“ se s vědou o rozvoji lidských populací moc často nespojuje, ale v tomto případě je víc než příznačné. Údaje totiž nejsou vůbec optimistické – a dost často na to upozorňují i jinak rády kvality země vyzdvihující ruské vládnoucí kruhy s prezidentem Putinem v čele. Co je tak trápí? Skoro všechno...