ČEZ je nejziskovější elektrárenskou firmou v Evropě, měřeno podle poměru zisku k výnosům a tržbám. Přesto tvrdí, že dále zvyšovat zisk, a tudíž i ceny elektřiny, je pro něj životně důležité. Argumentuje tím, že investice do zařízení, která potřebuje ke svému podnikání, tedy především elektrárny, jsou v porovnání s ostatním velmi vysoké.
Možností, jak ČEZ může dále vylepšit hospodaření, je několik. Jsou to třeba úspory, ve kterých pokračuje i v letošním roce. Nebo zvýšení příjmů díky vyšší ceně energie. Druhá varianta je přitom reálnější. Hovoří pro ni vývoj na německé burze, podle které se ceny elektřiny řídí. "Na německé burze se nyní elektřina, základní pásmo, prodávala za zhruba pětatřicet eur za MWh, pro příští rok se uzavírají obchody už za čtyřicet eur za MWh," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. A tvrdí přitom, že ani v zahraničí ještě cena elektřiny není na takové úrovni, aby se elektrárenským firmám vyplatily nové investice.
Cena elektřiny je proto snadno předpověditelná a prognóza pro spotřebitele není příznivá: Elektřina podraží, otázka je kdy a o kolik.
Pro letošní rok se její velkoobchodní cena zvýšila o jedenáct procent, ČEZ však usiloval o patnáctiprocentní růst. Velkoobchodní ceny elektřiny jsou však stále v Evropě, včetně Polska a Slovenska, vyšší než v Česku. V Německu a Rakousku o jedenadvacet procent, v Polsku o patnáct a na Slovensku o deset procent.
Evropu, stejně jako Česko, ale nemine široká obnova elektráren. Již v roce 2020 by mělo být podle agentury Eurelectric nahrazeno 200 tisíc MW, což je pro představu dvěstěkrát více než výkon Temelína. Současně navíc vznikne nově poptávka po dalších 100 tisících MW. Do roku 2030 pak mají státy Evropské unie potřebovat nové výrobní kapacity o výkonu dokonce 520 tisíc MW. (
